Květen 2013

Zase nějaká ta aktualizace...

31. května 2013 v 14:16 | Shayla |  AUTORČINY KECY



(Jistě jste si všimli nového dessu, že? :D)

Nuže, věci se mají takto:
Před čtrnácti dny se na nástěnce ve škole objevily rozpisy obhajob absolventských prací. Obhajoby budou 17. a 18. června vždy od 8:00 do 13:00 (o konečném čase si nejsem pořádně jistá, ale vzhledem k tomu, že jdu až ke konci a po mně jsou ještě dva lidi, tak by to odpovídalo).
Já jdu 18.6 od 11:00 do 11:30. Sice jsem chtěla být ten první den (protože druhý den se chodí dívat děti z nižších ročníků ._.), ale nakonec jsem ráda, protože mi na obhajobě bude kromě třídního a vedoucího AP bude sedět ještě ředitelka (první den tam bude zástupkyně), takže je to hned druhá výhra po tom, co jsem dostala jako vedoucího práce Ondrovou, učitelku na přírodopis a chemii (furt lepší než Voříšková Oo ... nechtějte jí poznat, vypálí vám to oči :D)

Objevila jsem super způsob jak vybarvovat v Photoshopu (a vypadá to fakt cool), takže očekávejte, že sem šoupnu nějaký ten obrázek dělaný touto technikou.

Dělali jsme srovnávací testy (což asi všichni, kteří chodí do 5. , 7. nebo 9. třídy) z matiky, češtiny a angličtiny. Matiku minulý týden, češtinu v pondělí a angličtinu dneska.
Na matiku nám tam furt chodila naše matikářka a ptala se: ''Tak co? Bolí, bolí?'' , o češtině nám tam učitelka furt něco říkala, tak se nedalo ani pořádně soustředit a na angličtinu nám třídní pouštěl omylem jinou nahrávku a zjistil to až v půlce testu (a moc ke splnění testu také nepomáhala kvalita zvuku z reprobeden v počítačové učebně...).



Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 2. díl

12. května 2013 v 9:21 | Shayla |  POVÍDKA - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...''


2. díl - Nová hrozba, část první

ATLANTIDA, OŠETŘOVNA
,,Au...au...au!'' ozývalo se každou chvíli z ošetřovny. Beckett seděl s pinzetou obalenou vydesinfikovanou vatou naproti Allison a čistil jí zranění od skla, které měla všude po obličeji a hlavně na obou předloktích. ,,Au!'' ucukla znovu Allison. Desinfekce příšerně pálila.
,,Když sebou budete pořád škubat, budeme tu ještě dlouho.'' namítl Beckett. O stůl dál seděla doktorka Jennifer Kellerová a s pobavením ty dva sledovala. Beckett se na ní otočil. ,,Něco k smíchu, Jennifer?'' Kellerová znovu vytáhla koutky do úsměvu. ,,Ale nic. Jen je vtipné vás dva pozorovat.'' Beckett se raději otočil zpátky k Allison a dál jí desinfikoval rány. ,,Au!'' vykřikla znovu Allison.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, HANGÁR PUDDLE JUMPERŮ
Na druhé straně města se malá Eve Sheppardová učila používat Antickou technologii. Dostala na starost jeden puddle jumper.
,,Jumper se řídí touto konzolí. Nastartuje se tak, že se dotkneš právě té konzole. Jumper rozpozná Antický gen a bude se řídit tvými myšlenkami.'' vysvětloval své dceři John sedící v křesle co-pilota. ,,Je to jako všechny antické přístroje. Akorát, že tohle létá a střílí.'' John si odmlčel. ,,Ale střílet nebudeme, jo?'' usmál se na Eve a položil její ruku na konzoli jumperu, která se ihned zapla a začala svítit. Eve zůstala v úžasu civět. Zkusila dát ruku pryč. Konzola zhasla a rozsvítila se teprve, když na ni Eve znovu položila svou dlaň.
John otevřel střechu hangáru. ,,Mysli na vzlétnutí.'' pobídl John Eve. Ta zavřela oči a soustředila se. Po pár vteřinách se puddle jumper trochu neohrabaně vznesl. Eve mu nařídila, aby vyletěl ven nad město.
Byl to opravdu nádherný pohled. Eve poprvé viděla město seshora. Tmavě modrá hladina oceánu silně kontrastovala s bleděmodrou oblohou a lesklým šedivým povrchem Atlantidy. Pomyslela na okruh kolem města a jumper ihned začal opisovat osu kolem vysokých stříbrných věží na samém okraji města. Pak se podívala na svého otce. Ten ji chválil očima. Nebylo potřeba cokoliv říkat, Eve jumper ovládala bravůrně. John byl na ni hrdý. Zdědila po něm jeho přirozený um.
Tento let od začátku sledoval ze svého oblíbeného místa -mola- Torren John Emmagan a nimral se dlouhou tyčí, určenou na boj, ve vodě. Eve si ho skrze okno jumperu všimla, ale nechtěla ho rušit a proto opsala s jumperem ještě jednu smyčku kolem města a přistála zpátky v hangáru. Tam už čekala Elizabeth spolu s Teylou, Allison a Zelenkou. Všichni Eve tleskali za povedený let. Eve se nadšeně podívala na svého tátu a pak se rozeběhla obejmout mámu. ,,Celou dobu jsme tě sledovali. Šlo ti to výborně.'' pochválila Elizabeth svou dceru a objímala ji. Pak se podívala na Johna. ,,Co takhle malý výlet? Ta planeta, kde SGA-6 objevila ten stroj se nakonec ukázala ještě v něčem zajímavá.''
,,A ty chceš, aby Pan Úžasný s Herkulesem šli a prozkoumali to, že?'' odvětil jí John. Elizabeth mlčky kývla a v duchu se smála. ,,Vemte s sebou i Ronona.''
,,Jo.'' odpověděl John. Pak šel hledat Ronona. ,,Tarzanéééé...'' a odešel z hangáru.
Tentokrát už to Elizabeth nemohla vydržet a vyprskla smíchy. O pár vteřin později se zase snažila zachovat dospělácký výraz a dělala, jako že se nic nestalo. Upravila prsty Eveiny zacuchané vlasy.
,,Můžu jít taky?'' zeptala se Allison a srovnala si obvaz na pravém předloktí. ,,Beckett říkal, že se máš teď po tom incidentu se strojem držet v klidu.'' odpověděla jí Elizabeth. Allison svěsila ruce podél těla. ,,Takže ne?''
,,Ne.'' zamítla Elizabeth. Allison posmutněla a přimáčkla si náplast, která se jí odlepovala z čela. Všichni měli pravdu. Byla celá potlučená a pořezaná od skla. Teď opravdu nebyla vhodná chvíle se někam vydávat. ,,Dobře, zůstávám.'' usoudila Allison nakonec. Elizabeth pohla očima na souhlas.

ATLANTIDA, SEVERNÍ MOLO
Torren sedící na molu ucítil zvláštní pocit. Pohlédl na horizont před sebou a stál tváří v tvář hrůze. Přímo k němu se blížila wraithská šipka. Začal utíkat.

GALAXIE PEGAS, NEZNÁMÁ SOUSTAVA, PLANETA P5945-8s
Ve stejný okamžik prošel Sheppardův tým bránou.
,,Zajímavá planeta, co?'' zeptal se všech Ronon Dex když si prohlédl vysoké stromy s modrými listy. ,,Pravda.'' kývl John Sheppard. ,,Ale něco mi tu nehraje.'' Pak se podíval na Teylu. Ta se ohlédla na Johna. ,,Já nic necítím.'' odpověděla mu.
Johnovi se ulevilo, že tu Teyla žádné wraithy necítí. Přesto měl z planety nepříjemný pocit. Bránu obepínal jakýsi prales, hluboký a tmavý. Všude byla mlha. Nejvíce ho žralo ale to nepříjemné ticho. Dokonce neslyšel ani žádné ptáky či jiná zvířata.
Nadechl se vlažného vzduchu.

ATLANTIDA, SEVERNÍ MOLO
Mezitím měl na mole Atlantidy Torren co dělat, aby utekl wraithské šipce. Na poslední chvíli zaběhl do jedné z věží a unikl tak unášecímu paprsku. Wraithská šipka zamířila kolmo vzhůru, aby nenabourala. Letěla tak podivně, jakoby pronásledovala Torrena, který byl právě obětí transportéru mířícího do bezpečí. Udýchaný vyběhl v místě nejblíže operačnímu.

PLANETA P5945-8s, MEZITÍM...
Ronon si prohlížel zajímavě tvarovaný kopec poblíž brány. Vydal se směrem k němu. ,,Pojďte se na něco podívat.'' zavolal na ostatní.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, O PĚT MINUT POZDĚJI
Torren vběhl na operační. Eve, točíc se na jednom z křesel, si ho všimla. A spousta dalších lidí taky. Torren se předklonil, aby uklidnil splašeně bijící srdce a mohl se konečně pořádně nadechnout. ,,Šipka...'' řekl sípavě. Elizabeth zvedla hlavu a zpozorněla. ,,Wraithská šipka je tady!'' vykřikl Torren nakonec.
Ve stejný okamžik se za okny ozvalo typické bružení wraithské šipky.

PLANETA P5945-8s
Sheppard s ostatními přiběhl k Rononovi. ,,No páni.'' vyřkl v úžasu Rodney.

LANTEA, VZDUŠNÝ PROSTOR ATLANTIDY
Pilot šipky se transformoval na Atlantidu a šipka skončila v oceánu.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
,,Najděte ho.'' přikázala ostatním Weirová. Na vnitřních senzorech se ukázalo, že wraith míří směrem k nim.
Byl už večer takže, díkybohu, byla většina Atlanťanů zamknutá ve svých pokojích a spala. Allison se nenápadně vytratila se zasahujícími týmy...

PLANETA P5945-8s
,,Vidíte to, co já?'' zeptal se Rodney. ,,Co myslíš?'' poškádlil ho Sheppard. Rodney se ironicky uchechtl. ,,To byla řečnická otázka.''
Kopec byl velká a zarostlá Antická loď.
Ronon našel vchod. Písknul na ostatní. ,,Uděláme si malou exkurzi, ne?'' a pohodil hlavou směrem do vnitřku lodi.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, CHODBA
Carson Beckett zrovna mířil na ošetřovnu. Nevěděl o šipce.
Na rohu chodby na něj vyskočil wraithský pilot. Carson začal co nejrychleji utíkat tam, odkud přišel. Wraith byl ale rychlejší a odhodil Carsona na stěnu. Carson spadl tak nešikovně, že si zlomil nohu. Wraith zamířil k bezmocnému Carsonovi a napřáhl ruku, aby se na něm mohl nakrmit.
,,Nech ho být!'' zakřičela Allison, která se tu zničehonic objevila a chytila wraitha za předloktí krmící ruky tak, aby wraith nemohl vysát jí ani Becketta. Odtlačila ho k protější stěně.
Už ho dlouho nemohla udržet, držela ho totiž svou zraněnou rukou. Zápěstí se jí klepalo a wraith pomalu získával silovou převahu.

PLANETA P5945-8s, ROZPADLÁ ANTICKÁ LOĎ
,,Vypadá zachovale.'' řekl Sheppard a letmým dotykem spustil jeden z přístrojů na lodi. Prohlédl si obrazovku. ,,Nějaké plány.'' Rodney k němu rychle přiskočil. ,,Vypadá podobně jako Aurora.'' odmlčel si. ,,Je až děsivě podobná té, kterou jsme před deseti lety našli volně plující vesmírem s posádkou ve stázi.''
,,Ty si to ještě pamatuješ?''
,,Jo a celkem mně ta dokonalá podobnost děsí...'' zhluboka se nadechl. ,,Pokud jsou ty plány správné, jsme blízko můstku.'' rychle změnil téma.
Rodney nebyl sám, komu tu něco nehrálo. I Sheppardovi tu bylo něco podezřelého, i když si to nechtěl přiznat.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, CHODBA
Allison už bolest dál nevydržela a pustila wraitha. Ten se po ní hned vrhnul. Dříve, než se stihl začít krmit, zasáhl ho výboj z energetické zbraně. Ve dveřích stála Teyla.

PLANETA P5945-8s, ROZPADLÁ ANTICKÁ LOĎ
Sheppard s týmem dorazil na můstek lodi. Po otevření dveří na ně čekalo neobvyklé překvapení. Uprostřed můstku ležela na zemi v bezvědomí nějaká žena. Sheppard k ní ihned přiběhl a snažil se ji probrat. Vzal si ji do náruče a lehce ji poplácal po tváři. ,,Hola, vstáváme.''
,,Myslíš si, že se na ta tvá magická slova probere?'' opáčil se Rodney. Sheppard se otočil na Rodneyho. ,,Nech si ty svoje chytrý kecy na potom, jo?''
Žena se začala pomalu probouzet.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, CHODBA
,,Doktorka Weirová vzkazuje, že když už jdete někoho zachraňovat, máte si vzít zbraň.'' řekla Teyla a chtěla pokračovat. ,,Nebo nechodit vůbec, já vím.'' skočila jí do řeči Allison. ,,Kdybych ale nešla, tady doktor Beckett už by asi nebyl.'' a usmála se na Carsona, aby ho uklidnila. Ten se také uculil a snažil se nemyslet na tu příšernou bolest ze zlomené nohy, kterou teď nikdo neřešil.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST, O PŮL HODINY POZDĚJI
,,Příchozí červí díra! Přijímám kód podplukovníka Shepparda!''
Štít Atlantské brány se vypl a skrze ní prošel Sheppard se svým týmem. Ronon nesl v náručí zesláblou a zmatenou ženu. Elizabeth k nim ihned přiskočila. ,,Kdo je to?''
,,Nevíme, ale mluví Anticky.'' odpověděl jí John Sheppard. Elizabeth se podívala na Rodneyho. ,,Mluví zvláštním nářečím, nerozumím jí ani slovo.'' zamával rukama Rodney. ,,Dobrá, vím, kdo nám pomůže. A Johne, pro tebe tu máme připravenou zábavu.'' mrkla na něj Elizabeth a vzala do ruky vysílačku.

ATLANTIDA, JIŽNÍ VĚŽ, VĚZNICE
John s Rodneym a Rononem dorazili do věznice. Stráže je vpustily dovnitř. Johna trochu zamrzelo, že zmíněná zábava je pouze další wraith. Jen tak tam stál uprostřed klece a nehýbal se. Jakmile se John trochu přiblížil k mřížím, wraith zavrčel. ,,Ale, špatná nálada? Někoho mi připomínáš. Jakpak se jmenuješ?'' vyhrkl na wraitha John. Wraith však mlčel. ,,Aha, asi jdu na ten tvůj primitivní mozeček moc rychle, co? Takže, jak se jmenuješ?'' Wraith stále mlčel. Jen Johna upřeně sledoval. ,,Bože, proč jsou všichni wraithi tak nudní?'' Wraith stále nic. ,,Hele, budu ti říkat Rodney, co ty na to?''
,,Hej!'' ozval se rozhořčeně Rodney.

ATLANTIDA, OŠETŘOVNA
Allison přišla na ošetřovnu. Na lůžku ležela žena a úpěnlivě mlčela. O kousek dál Jennifer sádrovala Beckettovi zlomenou nohu. Elizabeth, která tu až do teď pomalu usínala, zvedla hlavu. Pak mávla na Alli, ať jde k ní.
Žena na lůžku otevřela oči a pečlivě si Allison prohlížela. ,,Ubi id coopi?'' řekla nakonec.
,,Lippa penes Atlantis.'' odpověděla jí Allison. Elizabeth se snažila přijít na to, o čem se ty dvě baví. Allison se otočila na Elizabeth. ,,Ptala se, kde je.''
,,Zeptej se jí, kde jsou ostatní Antici.''
,,Ubi ase reliquum praesim?''
,,Alicui sum monos.''
Alli se otočila na Elizabeth a zavrtěla hlavou. ,,Guid enevit?''
,,Caedo dulleum. Porus penes nobis uro mono wraith crucia, cum as prora invasio irabot. Salur me receplent cellua. Ibi nemino immo. Extemplo penes id sum corrua penes planetae.'' vyprávěla Antička. Allison Elizabeth pověděla vše, co se dozvěděla.

ATLANTIDA, JIŽNÍ VĚŽ, VĚZNICE
Takže, co tu děláš, hm?'' zeptal se John wraitha. Ten neodpovídal. ,,Aaa... tichá domácnost, dobře.''
,,Možná se mu jen stýská po mamince.'' poznamenal Ronon. John povytáhl levý koutek úst do úsměvu. ,,Neboooj, my ti seženeme chůvu, dudlíček a plenčičky. Teď buď ale hodný chlapeček a řekni nám... Co tu sakra děláš?!'' vyjednával John. Wraith prudce vyrazil k mřížím a ukázal své ostré zuby, aby Johna zastrašil. ,,Máš sexy úsměv.'' Wraith začal vrčet. John trochu odtáhl hlavu a zamával si rukou před obličejem. ,,Ale mentolka by ti neuškodila.''

ATLANTIDA, MÍSTNOST S BRÁNOU
Skrze bránu právě prošel major Lorne se svým týmem. ,,Na té lodi už nikdo není.'' řekl Lorne Elizabeth, která právě přišla z ošetřovny. Za pár minut se u brány objevil i John s Rodneym. ,,Nějaké nové zprávy?'' zeptala se Elizabeth. ,,Ten wraith by si měl častěji čistit zuby.'' odpověděl jí John. Elizabeth se zamračila, protože nevěděla, co tím John přesně myslel. ,,Tvůj Amorek ti chce říct, že jsme nic nezjistili.'' sarkasticky jí odpověděl Rodney. Elizabeth se rozhlédla a hledala Ronona. ,,Ronon...''
,,Ještě je u wraitha.''
Ozvala se vysílačka. ,,Liz?''
,,Ano Alli?''
,,Nemám čas na vysvětlování. Přijď co nejrychleji na ošetřovnu.''

ATLANTIDA, OŠETŘOVNA, ZA 10 MINUT
Jako první vběhl na ošetřovnu Rodney. Ihned byl odhozen ke zdi.
,,Rodney přišel do místnosti a už ho nemají rádi.'' chechtal se John. Jakmile překročil práh ošetřovny, stalo se mu to samé. Přistál vedle Rodneyho. Ten se na něj koutkem oka podíval. ,,Říkal jsi něco?''
Než stihla Elizabeth utéct, chytla ji neznámá síla a vyzvedla ji do vzduchu. Elizabeth se nemohla ani hnout, ale stihla alespoň očima prošmejdit místnost. Na zemi byli ke zdi přimáčknuti John, Jennifer a Rodney. Na druhé straně ošetřovny byl schovaný Carson a Allison. Zřejmě o nich útočník nevěděl. Konečně se podívala, kdo tohle všechno vlastně způsobil. Uprostřed místnosti stála Anticky mluvící žena. Vypnula si maskování a odhalila svou pravou podobu. Nebyl to Antik, člověk, wraith ani Asuřan. Přímo před Elizabeth stál pravý a ničím nefalšovaný Ori. ,,A-Adrio?'' řekla přidušeně Elizabeth, když osobu poznala.
,,Jak pošetilí lidé. Stačí pár lží a nastražených důkazů a věříte úplně všemu. Opravdu si myslíte, že by v deset tisíc let starém vraku lodi bez žádné funkční stázové komory někdo přežil? Jak velká by mohla být šance, že za celou tu dobu tu loď nikdo nenašel a nezajímal se o ní? Že ji najdou až vaši lidé a přitom tak snadno. Vždyť ani wraithi se ji nesnažili hledat. Nepřijde vám to podezřelé?'' s těmito slovy se Adria podívala na Elizabeth. Ta se na ni jen mlčky dívala a snažila se vymyslet nějaký plán. Adria si ani nevšimla, že z místnosti někdo odešel. Johnovi se povedlo vyprostit se z paralýzy a na jeho místě nyní byl smeták obalený prostěradlem. Také Allison a Carson zmizeli.
Adria pokračovala ve svém řečnění. ,,Můj nový plán zabral. Stačilo jen vymyslet poutavý příběh a postavit dokonalou repliku lodi a celá Atlantis je teď má. Zdejší vládnoucí rasa přijala mou víru bez většího odporu.''
,,Wraithi?''
,,Ano. A jeden z nich je uvězněn zde ve vaší cele.'' Adria si odmlčela a zavřela oči. ,,Teď už není.'' řekla, když oči znovu otevřela.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ, O 2 MINUTY POZDĚJI
John doběhl na operační. Skrze vysílačku dal všem vědět o hrozícím nebezpečí. Samozřejmě vynechal personál na ošetřovně. Atlantida dnes byla poloprázdná, protože si většina Atlanťanů udělala výlet na Zemi a na ty co zůstali čekalo dosti nepříjemné ráno. Naštěstí všichni věděli, co mají v takovýchto situacích přesně dělat. Nikdo se nechoval nijak zvlášť nápadně, aby neupoutal nechtěnou pozornost. Dělali, že o Adrii neví.
Johnovu zprávu obdržela i posádka nově postavené vesmírné lodi na orbitě. Všichni byli v pohotovosti.
John se vydal hledat Carsona a Allison.

ATLANTIDA, VRCHOL JIŽNÍ VĚŽE
Ti dva se mezitím snažili uniknout uprchlému wraithovi. Kola křesla, na kterém seděl Beckett se zlomenou nohou, téměř upadávala po příliš rychlé jízdě a mnoha ostrých zatáčkách. Dlouhá chodba na vrcholu jižní věže byla slepá a končila velkým balkonem. Jedinou únikovou cestu blokoval stále se přibližující wraith. Krmil se nedávno, proto neměl potřebu vysávat. Adria mu dala jiný úkol - zabít všechny Atlanťany a uvolnit tak místo Oriům.
Carson s Alli byli zahnáni až na balkon. John je doběhl a začal do wraitha střílet zrovna, když wraith držel bezmocného Carsona ve vzduchu mimo balkon. Wraith se chtěl nyní vypořádat s Johnem, proto Carsona pustil a ten rychle padal dolů do hloubky komplexu Atlantidy. ,,Carsone,, neee!'' zakřičela Allison a vrhla se dolů za Carsonem.

Carson věděl, že brzy zemře, proto měl zavřené oči a očekával rychlou smrt. Překvapilo ho, když ucítil, jak se ho někdo chytil. Otevřel oči a uviděl Allison. ,,Co to děláš?''
,,Sama nevím.''
,,Ale...'' Carsonova slova přerušil Allisonin prst položený na jeho rty. Allison dala prst dolů. ,,Jiná příležitost už nebude.'' řekla a políbila Carsona. Ve společném objetí padali čím dál větší rychlostí směrem ke tvrdému povrchu Atlantidy.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...


PŘEKLADY ANTICKÝCH VĚT:
,,Ubi id coopi?'' - ,,Kde to jsem?''
,,Lippa penes Atlantis.'' - ,,Jste na Atlantidě.''
,,Ubi ase reliquum praesim?'' - ,,Kde je zbytek posádky?''
,,Alicui sum monos.'' - ,,Přežila jsem jediná.''
,,Guid enevit?'' - ,,Co se stalo?''
,,Caedo dulleum. Porus penes nobis uro mono wraith crucia, cum as prora invasio irabot. Salur me receplent cellua. Ibi nemino immo. Extemplo penes id sum corrua penes planetae.'' - ,,Byla válka. Zrovna na nás pálil jeden wraithský křižník. Do lodi vnikly Iraboti. Zachránila mně přechodová komora. Tam nikdo nehledal. Hned na to se loď zřítila na povrch planety.''

IRABOT = WRAITHSKÝ STROJ Z MINULÉ KAPITOLY



Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 1. díl

12. května 2013 v 9:18 | Shayla |  POVÍDKA - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...''


1. díl - Přivítání

GALAXIE PEGAS, PLANETA LANTEA, PRASTARÉ ANTICKÉ MĚSTO ATLANTIDA, 23. BŘEZNA 2021
Na Atlantidě začínal další klidný den. Svěží mořský vzduch profukoval otevřenými okny skrze celé město. Atlanťané si užívali klidu, někteří tu byli již více jak patnáct let. Jen malá skupina lidí byla v pohotovosti. Připravovali se na příchod nové posily. Tou byla astrofyzička Allison Rushová. Rozespalý John Sheppard se zrovna pomalu ploužil k operačnímu, když na chodbě potkal Becketta. ,,Ty jsi se probudil teprve teď?'' zeptal se Beckett a připojil se k Johnovi. ,,Jooo... , máš s tím nějaký problém?'' opáčil se John lehce nevrle. Beckett trochu couvl od namíchnutého Johna. ,,Já ne,'' odmlčel si ,,ale myslím, že Weirové to bude vadit.'' John se zarazil. ,,Proč by jí to mělo vadit?'' Poté se zadíval na Becketta, jakoby na něm hledal něco, co mu pomůže pochopit danou situaci. ,,Ty to nevíš?'' divil se Beckett. ,,Co bych měl vědět?''
,,Taková důležitá věc a tobě jí nikdo neřekl?''
,,He?''
,,Fakt je to divné, měl ti to přece někdo vzkázat.''
,,Co mi měl kdo vzkázat?!'' začal se John rozčilovat. Beckett se pousmál. Rád škádlil Shepparda. ,,Každou chvíli má bránou projít nová členka naší expedice.'' prozradil konečně Beckett. John Sheppard zůstal jen bezmocně civět s pootevřenou pusou. Tohle opravdu nečekal. Beckett mu musel lusknout prsty před obličejem, aby ho vůbec probral. ,,Myslíš to vážně?'' zeptal se Sheppard, když se konečně probral. ,,Smrtelně.'' odpověděl mu Beckett s kamenným výrazem ve tváři. Hned na to se uculil tím svým nezapomenutelným úsměvem a dodal: ,,Jak myslíš, že bude vypadat? Bude mladá? A oči? Bude mít modré oči? Miluju holky, které mají modré oči.''
,,Taky to může být stará a hnusná bába, která tě nebude mít ráda.'' srazil Sheppard Becketta z obláčku dolů na tvrdou zem.
,,Hmpf...'' odfrkl si Beckett.
Mezitím oba dorazili do operačního. V zasedačce už seděli všichni. Teyla, Zelenka, Ronon, Rodney a kolem stolu nervózně přešlapovala Elizabeth Weirová/Sheppardová. ,,No kde sakra jste?'' vyrazila na oba hochy prudkým hlasem. ,,Tak promiň, nikdo mi neřekl, že budeme mít návštěvu.'' odpověděl jí John. Elizabeth se otočila na ostatní. ,,Jak to, že jste to Sheppardovi nikdo neřekl? Kdo to měl vzkázat?'' zeptala se. Všechny ruce ukázaly na Rodneyho vychutnávajícího si svůj sendvič. ,,Rodney?'' Rodney polknul sousto. ,,Promiň Elizabeth, neměl jsem čas, řešil jsem se Zelenkou...'' Přerušil ho zvuk vytáčení hvězdné brány. ,,Tím to neskončilo. Ještě si to s tebou vyřídím.'' pohrozila Rodneymu Elizabeth a při cestě dolů k bráně upravila Johnovi límeček u košile.
,,Žádám všechen personál, aby se dostavil do prostoru brány.'' ozývalo se ze všech reproduktorů po celé Atlantidě. Během krátké chvíle se všichni Atlanťané naskládali do hlavního sálu a vytvořili kolem brány uličku. Zrovna, když se ozvalo zařvání brány jak se otevřela červí díra na Zemi. Skrze bránu prošla mladá plavovlasá žena. Mohlo jí být tak dvacet let. Rozhlédla se kolem a byla úplně unešená krásou antické architektury. Sheppard se naklonil k Rononovi, který stál vedle něho. ,,Všiml sis, jak nad ní Beckett slintá?'' zeptal se. Ronon se naklonil dopředu a podíval se na Becketta. Pak se pousmál. ,,Tak ho nech, třeba je to konečně ta pravá.'' Rodney, který tento rozhovor slyšel, se jen zakřenil. Nevěřil tomu, co Ronon řekl.
K ženě přistoupila Elizabeth. ,,Allison Rushová, '' oslovená žena se začala usmívat, protože po dlouhé době viděla svou dobrou přítelkyni. ,,jménem všech tě vítám zde na Atlantidě. Doufám, že se tu budeš cítit jako doma.'' Po tomto krátkém přivítání následovalo ještě jedno - přátelské objetí od Elizabeth. ,,Ráda tě zase vidím.'' řekla Elizabeth a položila svou ruku Allison na rameno. ,,I já tebe.'' odvětila Allison. Poté si vzala svoje věci a nechala se doprovodit k pokoji, který nyní patřil jen a jen jí. Než se zavřela dveře od pokoje, prohodila Elizabeth ještě jednu rychlou větu: ,,Počítám s tebou při obědě.'' Pak se ozvalo jen docvaknutí zavřených dveří.
Allison se rozhlédla po pokoji a pak se rozvalila na čerstvě ustlané posteli. Byl to pěkný pokoj orientovaný na moře. Celý den sem dopadaly sluneční paprsky. na bílo-béžových stěnách visely nějaké antické obrazy a velká, futuristicky tvarovaná, skříň nabízela spoustu úložného prostoru. Od ní až ke stropu a po celém stropě byly nakresleny různé antické symboly. Allison chvíli luštila, co by tam mohlo být napsáno. Za pár minut na to přišla. Stálo tam: ''Jen člověk s čistou duší a pravdou v srdci dosáhne povznesení.'' Alli se na chvíli zastesklo po domově. Vytáhla z vrchní krabice dvě zarámované fotky. Jedna byla s její malou a rozpustilou fenkou border kolie Brownie a druhá byla s ní spolu s jejím bratrem Nicholasem, kterého už dlouho neviděla. Obě fotky si vystavila na nočním stolku vedle postele. Pomalu si začala vybalovat.

Když skončila, byl akorát čas oběda. Převlékla se proto do čistého oblečení a vydala se hledat jídelnu.
Po dlouhém hledání a zmateném pobíhání po celé Atlantidě Allison usoudila, že tu prostě žádnou jídelnu nevedou. Vydala se proto prázdnou chodbou zpátky do svého pokoje. Po pár metrech ji zastavil zvuk kroků. Otočila se a za ní stála zelenooká holčina s tmavými vlnitými vlasy. Allison někoho připomínala, ale nedokázala určit koho.
,,Allison Rushová?'' zeptala se holčička a Allison kývla. ,,Čeká se jen na vás. Pojďte za mnou.'' Děvčátko se otočilo na patě a kvapným krokem si to namířilo napříč chodbou. Allison už věděla koho jí tak připomíná, ale tuhle myšlenku ihned vypustila z hlavy, protože je to přece blbost. Na konci chodby se děvče otočilo zpátky na Allison. ,,Tak honem.'' řeklo a mávlo na ní rukou, ať pohne. Allison se vydala za ní. Děvče ji zavedlo do jakéhosi výtahu. Dveře se zavřely a děvče ťuklo prstem na dotykovou obrazovku umístěnou na zdi. Jakmile se dveře znovu otevřely, stály obě dvě úplně někde jinde. ''...No jasně, transportér! Proč mě to nenapadlo?...'' problesklo Allison hlavou a doběhla odcházející holčičku. Zastavila se u velkých dveří. Ty se automaticky otevřely a odhalily velkou zaplněnou jídelnu. Alli byla zavedena ke stolu, kde obědvaly jí známé tváře. Elizabeth položila příbory a otočila se na ní. ,,Trochu jsi zabloudila, že jo?'' usmívala se Elizabeth. Allison se podrbala na hlavě. ,,Tak trochu.''
,,To nevadí, jsi tu přeci poprvé. Pojď, sedni si, jídlo ti za chvíli přinesou.'' řekla Elizabeth a ukázala otevřenou dlaní na volné místo vedle ní. Když se Allison usadila, Elizabeth se otočila na vedle ní stojící holčičku. ,,Už si můžeš jít sednout, Eve.''
,,Ano mami.'' odpověděla holčička a šla si sednout k ostatním dětem.
,,Mami?'' Allison se zmateně podívala na svou kamarádku Elizabeth, u které si myslela, že o ní ví všechno. Ronon se nemohl udržet a málem smíchy vyprsknul pití, které zrovna pil. Výraz Allison byl opravdu nezapomenutelný.
Elizabeth jen vesele dodala: ,,Asi jsem ti do svých dopisů nenapsala vše, no.'' a strčila si do pusy kus kuřete.

ATLANTIDA, VÝCHODNÍ VĚŽ, PO OBĚDĚ
,,Má modré oči! Viděl jsem jí do tváře, má modré oči!'' svěřoval se po obědě Johnovi Beckett zaslepený láskou. John povytáhl obočí. ,,Ty jsi asi hodně dlouho neměl holku, co?'' zeptal se. Beckett se na něj podíval vražedným pohledem. ,,Říká ten, který sbalil Weirovou.''
,,Nezáviď.'' S tímhle slovem nechal John stát Becketta se slzičkou u oka. Tohle bolelo. Usmrkl si. ,,Ještě se uvidí.''
Všichni na Atlantidě už někoho měli. Jen on byl sám... a Zelenka. Kolem Becketta proběhla partička asi deseti dětí. ,,Ahoj strýčku Carsone!'' pozdravily ho sborovým hlasem a zase běžely dál. Málem se srazily s přicházejícím McKayem. Přišel k Beckettovi. ,,Co je Carsone? Vypadáš, jako kdyby tě někdo hodil do kaktusů.'' zeptal se. Carson se na něj podíval smutným pohledem. ,,Rodney, bylo mi krutě ublíženo.'' McKay se zamyslel. ,,Sheppard?'' Beckett jen beze slov kývnul. ,,Ale no ták, copak si od něj necháš takhle ubližovat?'' Rodney nevěděl, že předtím to byl právě Carson, kdo si dobíral Shepparda. ,,Navíc, teď se ti tu vyskytla nová šance, tak ji využij, ne?''
,,Máš pravdu, Rodney.'' odpověděl Beckett. Nemohl uvěřit tomu, že tuhle větu opravdu řekl.
,,Tak vidíš! Přines jí nějakou kytku a je to!''
Beckett se zhluboka nadechl a zamířil do botanické laboratoře. Šel pro jeden sazenáček a vrátil se s vozíkem plným dalších rostlin, které mu nastrkali místní vědci. Prý, že se musí přesunout někam jinam. Ale kam? To už neřekli.
Carson znova prošel kolem Rodneyho. Mávl na něj a šel dál. ,,Stejně tomu nevěřím.'' řekl si pro sebe Rodney a šel se věnovat svým povinnostem.
Beckettovi se přibližně po půl hodině podařilo najít Allison. Seděla sama v jedné zapadlé laboratoři a něco si psala. Beckett vešel dovnitř. Allison zvedla hlavu a podívala se na něj.,,Ehm... ahoj.'' vysoukal ze sebe Carson. ,,Já jsem Carson Beckett, jsem lékař a...'' Carson poslepu zašátral na vozíku a popadl první květináč, který mu přišel pod ruku. ,,Přinesl jsem ti květinu, aby jsi měla pokoj trochu veselejší.'' a podal jí ho. Allison se podívala na obsah květináče. ,,Mrkev?''
Beckett se zhrozil. Podíval se na květináč, pak na Allison a pak květináč s mrkví rychle prohodil za ten správný se sazenáčkem. Usmíval se, jakoby se nic nestalo. Allison si od něj malou rostlinku ochotně vzala. ,,Díky.'' odmlčela se. ,,Mé jméno už asi znáš, že?''
,,Jistě, že vím. Jsi Allison Pushová.'' odpověděl Carson.
,,Rushová.'' opravila ho Allison.
,,Rushová.'' opravil se Beckett.
Najednou se ozvala vysílačka, kterou měla Allison v kapse. ,,Alli, SGA-6 se právě vrátili z mise. Přinesli něco, co by tě mohlo zajímat.'' Byla to Elizabeth. Allison se zajiskřilo v jejích nebesky modrých očích. Ihned vyrazila k bráně. A Beckett za ní.

ATLANTIDA, JIŽNÍ VĚŽ, VÝZKUMNÁ LABORATOŘ, O HODINU POZDĚJI
Allison velice podrobně zkoumala věc nalezenou členy týmu SGA-6. Byla nadšená z každé mimozemské technologie, která se jí dostala pod ruku. Beckett, stojíc vedle ní, zkoumal jakýsi kus živé tkáně zevnitř stroje, který zkoumala Alli. Do místnosti přišla Elizabeth s Teylou. ,,Tak co?'' zeptala se Elizabeth. Allison se zvedla od přístroje. ,,Vypadá to jako nějaká loď.'' Beckett odkašláním upozornil na svůj objev. ,,Jo a vevnitř je něco živého.'' dodala Allison.
,,Živého?'' zeptala se Teyla.
,,No však víš, živá, to je třeba rostlina nebo zvířátka.'' ozval se Rodney, který opodál zase podle různých simulací hádal, k čemu ta věc mohla sloužit. Teyla se otočila na Rodneyho. ,,Já vím, co to je, Rodney.''
,,Mohl by to být nějaký biomechanický živočich.'' vložila se do rozhovoru Allison. ,,Ale k čemu sloužil, to už určit nedokážu.''
Rodney protočil oči.
,,Máš co říct, Rodney?'' zeptala se Elizabeth. ,,Celkem jo, asi jsem zjistil, k čemu tam věc sloužila.'' odpověděl s hrůzou Rodney. ,,Doktorko Rushová, otočte, prosím, tu věc na záda. Ale..., velmi opatrně.'' Allison tedy otočila přístroj zády dolů. Zespodku stroje byly jakási kusadla. Rodney přišel blíže. ,,Co vám to připomíná?'' zeptal se ostatních. Všichni v místnosti se naklonili blíže k přístroji. ,,Ne...'' zhrozila se Elizabeth. ,,Tohle určitě nemůže být jen náhoda.'' zhrozil se také Beckett, když si pořádně prohlédl zařízení. Kusadla na něm totiž až moc připomínala krmící ruku wraithů. ,,Podle simulace také dokáže létat z planety na planetu a sklízet za wraithy. Nastřádanou potravu jim pak předá.'' prolomil chvilkové ticho Rodney. Všichni se zhrozili ještě víc.
,,Zničte to. Hned!'' nařídila Elizabeth.
,,Ale Lizabeth, nemůžeme to zničit. Mohli bysme se z toho dozvědět spoustu informací o wraithech...''
,,Až tě to bude chtít vycucnout, jistě budeš tvrdit něco jiného.'' skočil mu do řeči Beckett.
Když v tom se stroj aktivoval. Všichni se otočili tím směrem a spatřili Allison, jak stojí u probouzejícího se stroje. ,,Přísahám, nic jsem nemačkala! Jen jsem zkoumala strukturu krunýře.'' hájila se Allison.
,,Takže jste se toho dotkla.'' položila dotaz Teyla.
,,Dotkla, ale ničeho důležitého.''
Stroj naštěstí jen visel pár centimetrů nad stolem a čekal na wraithské příkazy.
,,Ale při přesunu se toho stroje dotýkala spousta lidí. Nikdo ho neaktivoval.'' zamyslela se Teyla. ,,Možná ten stroj reaguje jen na antický gen. Pokud vím, nikdo z SGA-6 ho nemá.'' řekla Elizabeth a pak se, sama překvapená, podívala na překvapenou Allison. ,,Ale toho stroje jsem se dotýkal i já a antický gen mám.'' namítl Beckett.
Elizabeth se zhluboka nadechla a pak vydechla. ,,Dejte k tomu stroji stráže. Uděláme tady Allison testy.''

Plynuly hodiny a stroj stále nic nedělal. Dokonce ani nevysílal žádné signály. Beckett seděl na ošetřovně a čekal na výsledky rozboru Allisoniny krve.
Konečně se ozvalo oné očekávané pípnutí. Beckett si ihned začal rozbory prohlížet a nemohl uvěřit vlastním očím. Vzal do ruky svou vysílačku. ,,Doktorko Weirová?'' začal do ní mluvit.
,,Ano Carsone?'' ozvalo se z vysílačky.
,,Mohla byste se, prosím, jít na něco podívat?''

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, OŠETŘOVNA
Weirová kvapně vběhla na oddělení. ,,Není to jen špatný vtip, že ne?'' zeptala se pro jistotu.
,,Není.'' Beckett si odmlčel. ,,Nejen, že má silný antický gen, ale její buňky reagují na jakýkoliv virus tím, že ho zničí.''
,,I na wraithský?'' zeptala se Elizabeth. Beckett zavrtěl hlavou. ,,Má ale velmi zajímavou mutaci. Podle antické databáze byli Antikové přirozeně odolní vůči jakýmkoliv nemocem a virům. Proto jejich rasa vydržela tak dlouho. Oslabil je až mor a vyhladili wraithi.''
,,Takže Allison je odolná prakticky proti všem nemocem, ale vysátí wraithem ji zabije. Je to tak?'' Tentokrát se Elizabeth dočkala souhlasu. Po té nemoci z PX74-M825 museli Asgardi nějak posílit Allisoninu obranyschopnost. ,,Měli bysme jí to říct.'' dodala.
,,Co byste mi měli říct?'' zeptala se Allison, která se tiše jako duch objevila ve dveřích. ,,Vlastníš celkem silný antický gen.'' odpověděla jí Elizabeth. Nechtěla mluvit o té mutaci. Věděla, že Allison je citlivá a tím, že by jí to řekla, by si Allison pomyslela, že je nějaký mutant a uzavřela by se do sebe. Tohle už se jednou stalo. ,,Antický gen? To je to co má generál O'Neill?'' zeptala se Allison. Byla klidná. Věděla, že to není nic hrozného.
Elizabeth kývla. Hned na to se po chodbě mihlo něco šedého a asi metr a půl dlouhého. Allison vykoukla na chodbu spolu s Beckettem a Weirovou. ,,Myslím, že se to podplukovníku Sheppardovi trochu vymklo z rukou.'' Ta věc byl totiž ten wraithský stroj. ,,Sheppardovi?'' zeptal se Beckett. ,,Podařilo se mu donutit tu věc k pohybu. To jsem vám přišla vzkázat.'' odpověděla mu Alli. ,,Zřejmě to reaguje jen na určitou sílu antického genu. Možná proto to nereagovalo na vás doktore Beckette.'' přemýšlela nahlas Elizabeth a při poslední části věty se otočila na Carsona Becketta. Ke skupince přiběhl McKay s tabletem v ruce. ,,Objevil jsem tu věc v databázi...'' zadýchal se, nemohl popadnout dech ,,...byla vyrobena wraithy na zabíjení Antiků. Proto nereagovala na obyčejné lidi.'' Elizabeth se podívala na skupinku vědců snažících se polapit zmatený wraitský stroj, který nevěděl, co má dělat. Jestli má vysávat Antiky, nebo předávat wraithům získané živiny.
Stroj znovu proletěl kolem nich s Sheppardem v patách. Namířil si to přímo skrze Beckettovu laboratoř. Sheppard skočil, aby stroj chytil, ale ten byl rychlejší a Sheppard skončil rozpláclý na zemi u nohou Elizabeth. Podíval se směrem nahoru. ,,Ehm...ahoj!'' pozdravil upřeně na něj zírající Elizabeth. Rychle se zvedl a oklepal ze sebe prach. ,,Rodney trval na tom, abych se toho dotknul i já. Prý jestli to něco udělá.''
Odněkud z města se ozvalo zarachtání vozíku a rozbíjení skla. Sheppard by si teď přál, aby byl co nejmenší. Elizabeth na něj hodila naštvaný pohled. A na McKaye taky. ,,Jsme mrtví.'' prohodil tiše Mckay. Další zvuk rozbíjejících se věcí. ,,To teda jste.'' souhlasila Elizabeth. Ke skupině přiběhl zmatený Zelenka. ,,Co se to tu, doprkýnka, děje?'' zeptal se spěšně. ,,To je na dlouho.'' ozval se Beckett. Znovu bylo slyšet hučení stroje. Když byl už blízko nich, Allison se zhluboka nadechla a...

...skočila na něj. Bylo to jako jízda na šíleném pouťovém kolotoči. Stroj sebou házel ze strany na stranu a snažil se ze sebe shodit nezvaného návštěvníka. Allison řvala hrůzou, pak získala na stroji stabilitu a jízdu si celkem užívala. Zkusila stroj naklonit doleva. Ten se sice chvíli vzpíral, ale nakonec na rozcestí chodeb místo doprava zahnul doleva. Alli se snažila stroj odklánět od všech důležitých laboratoří a přístrojů. Několikrát objela okruh kolem části města, kde stála Weirová spolu s ostatními. Snažila se něco vzkázat Sheppardovi. ,,Jumper...'' a byla pryč. O dvě minuty později znovu proletěla kolem. ,,...sestřelit...'' a znova ,,...stroj...'' Otočila se u brány, aby zkrátila cestu k laboratoři. ,,...mě ne!'' zařvala nakonec a stroj s ní proletěl ven oknem. Skrčila se, aby se vyhnula zranění od střepů. Musela tak zůstat i nadále, protože kdyby se narovnala, silný vítr by ji sfouknul dolů do vody. Stroj se co nejrychleji vzdaloval od Atlantidy a stoupal výš a výš. Snažil se dostat do stratosféry a pak rychle do vesmíru k nejbližšímu mateřskému úlu.
Nedlouho na to se jim na záda pověsil Sheppard v puddle jumperu. Další jumper byl pod nimi, připraven chytit Allison, až bude padat. Allison se snažila stroj držet v rovině. Sheppard se s nimi srovnal a vypálil po stroji jednu Střelu. Stroj dostal přímý zásah. Pohon vypnul. Stroj chvíli jen tak visel ve vzduchu. ,,No bezva...'' poznamenala Allison a hned na to začal stroj prudce klesat dolů. Allison sledovala, jak se k ní čím dál tím víc přibližuje lesklá hladina oceánu. Druhý jumper rychle srovnal rychlost s padajícím strojem a zařadil se pod něj. Teď padal střemhlav i on. Otevřely se vrata jumperu. ,,Doktorko Rushová, skočte!'' zakřičel Ronon a musel se hodně snažit, aby ho bylo v hlasitém hučení větru slyšet. Byl připraven Allison chytit. Alli se koukla dolů do jumperu. Skočit do něj ze spirálovitě padajícího stroje bylo velmi riskantní.
,,McKayi, zavřete přepážku!'' zavolal Ronon na Rodneyho pilotujícího puddle jumper. McKay zavřel dveře oddělující kokpit jumperu od jeho zadní části.
Byli těsně nad hladinou, když se Allison konečně rozhodla skočit. Ronon natáhl ruku. Alli mu spadla přímo do náruče. Dveře se zavřely a jumper se srovnal s hladinou. Wraithský stroj spadl do moře a Sheppard v prvním jumperu ho definitivně zničil. Oba puddle jumpery zamířily zpět na Atlantidu.

ATLANTIDA, HANGÁR PUDDLE JUMPERŮ
Allison vylezla ze zaparkovaného puddle jumperu. Byla rozcuchaná od větru a točila se jí hlava ze zběsilé jízdy na stroji. ,,Už víckrát ne...'' vydechla a pak se začala smát, aby dala ostatním najevo, že je v pořádku. Lehce sípala z vyschlého hrdla, proto ochotně popadla a napila se z nabízené čutory. Hned jí bylo lépe. Upravila si vlasy a trochu motavým krokem zamířila oznámit na operační, že už hrozba pominula. Ostatní to také uznali za vhodné a šli za ní.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, O MINUTU POZDĚJI
Když si Elizabeth všimla přicházejících, byla ráda, že nikdo není zraněný. Kromě pár škrábanců od skla, které měla Allison hlavně na obou předloktí a trochu i na obličeji.
,,Hádám správně, že už nám nic nehrozí?'' zeptala se Elizabeth. ,,Snad ne. Ten stroj je kompletně na cucky.'' odpověděl jí Sheppard.
,,Výborně.''

Na Atlantidě zase zavládl klid. Svěží vítr od moře zase větral všechny zadýchané prostory a nikdo z Atlanťanů netušil, že wraithský stroj před svým zničením vyslal nouzový signál.