(Ne)zvaný host

5. června 2013 v 14:44 | Shayla |  AUTORČINY KECY


(Fotka je mázlá, protože se mi na tom prstu neustále vrtěl. A kvalita foťáku na mém mobilu tomu také moc nepřispívá.)

Přišla jsem domů, sundala si boty, hodila tašku do kouta a šla otevřít okna, aby se vyvětralo vedro z bytu (celý den nám totiž do bytu praží slunce). Otevřu balkon a chystám se jít pustit si počítač. Ihned po otevření dveří od balkonu mně zarazí hlasité štěbetání. A pokud mně znáte osobně, víte, že každý zajímavý zvuk jdu prozkoumat.
Zvědavost mi teda nedá a vstoupím na balkon. Udělám vždycky jeden krok a zaposlouchám se. Nejdřív jsem myslela, že je to z venku z toho stromu co máme přímo před vchodem, ale když jsem došla na druhou stanu balkonu, štěbetání bylo ještě silnější. Koukla jsem do krabice na vrchu police, ale tam nic nebylo. Štěbetání se ozvalo znovu a tentokrát od mých nohou. Koukla jsem se dolů a tam byl až v rohu u zdi mezi regálem a štaflemi zalezlý malý vrabčák (na hlavě měl ještě trošku chmýří a byl, na poměry vrabce, celkem malý, takže zřejmě nedávno vylétl z hnízda).
Nevím jak se tam dostal a ani kdy, možná tam byl už ráno, ale to jsem na balkoně nebyla, každopádně nevěděl, jak se dostat ven (máme zasklený balkon, mezerou mezi skly to šlo asi dobře dovnitř, ale ven už ne). Zkusila jsem ho opatrně chytit, ale pořád mi uhybal (a silně mi překážely ty štafle), tak jsem mu zkusila dát rozdrolenou tyčinku (teď myslím tu od Bohemia, sůl jsem předtím sundala). Jako na potvoru ji nechtěl, tak jsem odložila zbytek tyčinka a zkusila ho znova chytit. Asi po pěti minutách mi ochotně vlezl na prst, mohla jsem si ho krásně prohlédnout. Chtěla jsem si tento okamžik zaznamenat a tak jsem ho vyfotila. Po ruce jsem měla pouze svůj iPhone 82 (chápejte - stará Nokia N82 :D) a lézt s vrabčákem do bytu pro foťák by asi byl blbej nápad (ještě bych ho musela znova chytat), tak to šlo jen s mobilem. Bez blesku samozřejmě.
Donesla jsem ho až k mezeře mezi skly, ještě jsem je trochu od sebe posunula, aby měl více místa. Nechtělo se mi ho házet dolů, nevěděla jsem, jestli umí létat, proto jsem jen vystrčila ven ruku. Nechtělo se mu :D Položila jsem ho na parapet a zkusila prstel lehce pohladit za hlavičkou a frrrnk, už byl pryč :)
Ještě chvíli mi tu na stromě pod oknem bordelizoval, asi hledal svou mamku, před chvílí přestal. Sned ji našel.
Vrabčáček byl velmi milý, nesnažil se mně klovnout a (až na to vrtění) mi ''drtil můj prst svými pařáty''.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Máša | Web | 6. června 2013 v 7:49 | Reagovat

Jé, ten je pěkný :-D  :-)

2 Tracey | Web | 6. června 2013 v 22:36 | Reagovat

Hoj! Jen pro upřesnění: jedná se o mládě pěnkavy obecné.

K porovnání s dospělým samečkem  http://www.naturephoto.cz/img/fotobanka/06-2010-6548.jpg

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama