Říjen 2013

Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 4. díl

20. října 2013 v 9:24 | Shayla |  POVÍDKA - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...''

4. díl - Za zrcadlem I.

JINÁ REALITA, NEZNÁMÁ SOUSTAVA
Allison probudilo hlasité očuchávání něčeho slizkého. Otevřela oči a podívala se na své nohy, kde se zrovna ono stvoření nacházelo. Bylo velmi zaujaté jejími tkaničkami u bot. Čaplo do tlamy tkaničku na levé botě a začalo ji vytahovat. Chováním Alli připomínalo její fenku Brownie v jejích štěněčích letech. Po zběžném prohlédnutí tvora ho přirovnala ke Zmijovlkovi z filmu Avatar. Byl pokrytý černou srstí, hlavu mu zdobily čtyři oči a ze zátylku mu vyrůstala jakási tykadla. Jen nohy měl pouze čtyři. Když se Allison posadila, tvora vyplašila. Nesnažila se ho chytit, stejně, než by si zavázala rozvázanou tkaničku a otřela oslintanou botu, zvíře by bylo dávno pryč.
Rozhlédla se kolem sebe.
Okolí jí připomínalo její rodné Skotsko, do kterého se opět přestěhovala krátce po svém dvacetiletém pobytu ve stázi. Bylo tu chladno, vlhko a dlouhou trávu občas proťal nějaký ten strom. Zřejmě bylo po dešti, protože mezi listy stromů světélkovalo ostré sluneční světlo a všude byl čerstvý vzduch. Rosou sebranou z trávy si upravila rozcuchané vlasy. Po postavení se na nohy zahlédla pár metrů od sebe známou tvář - zvědavě se koukající kulatou hlavu ''zmijovlka''. Usmála se a vytáhla z malé tašky přes rameno, kterou málokdy odkládala, sýrové křupky. Klekla si, aby svého kamaráda nevystrašila. Zamlaskala na něj a hodila jednu sýrovou křupku směrem k němu. Zmijovlk křupku očichal, olízl ji a pak ji snědl. U nohou mu přistála další křupka.
Když si konečně uvědomil, odkud se ty křupky berou, přišel blíž k Allison a strčil hlavu do sáčku s křupkami. Allison se zasmála. Až příliš jako Brownie.
Zkusila ho pohladit. Zmijovlk se cuknutím stáhl a zavrčel. Dlouhé výrostky na jeho hlavě zachrastily podobně, jako pozemský chřestýš chřestí svým chřestítkem. ,,Klídek kámo.'' řekla Alli a natáhla k němu dlaň s další křupkou. Tentokrát se zmijovlk již nechal pohladit. V předklonu si všimla malé svítící věcičky připevněné na jejím náhrdelníku. Sundala si náhrdelník z krku a položila si ho do dlaně. Svítící věc byl Rodneyho strojek. Svítil červeně. S hlubokým povzdechem si Allison lehla zpátky do trávy. U obličeje se jí objevila funící hlava zmijovlka. Začal očichávat přívěšek, který měla v dlani.
,,Už ho mám dlouho. Dostala jsem ho jako dárek k mým dvacát… ehm… čtyřicátým narozeninám. Vyráběla ho má kamarádka. Nejdříve pro sebe, ale pak mi ho darovala.'' Allison se podívala na zmijovlka, který seděl vedle ní. Bylo vidět, že ji poslouchá. Chvíli se na sebe jen tak dívali. Po pár vteřinách zmijovlk natočil ucho a později i celou hlavu směrem ke křoví vzdáleném asi patnáct metrů od něj. Tiše zavrčel. Allison chvíli nevěděla co se děje, ale po pár minutách zaslechla známé hlasy. Vstala a se zmijovlkem v patách zamířila směrem, odkud hlasy přicházely. Za křoviskem byla cesta. Té si předtím nevšimla, ale to teď nebylo důležité. Důležitější byl fakt, kdo po té cestě šel. Poznala plukovníka Johna Shepparda, Teylu Emmagan, Ronona Dexe, doktora Mereditha ''Rodneyho'' McKaye a doktora Carsona Becketta…
… Carsona?
Promnula si oči, aby se ujistila, že je to opravdu on. Zrak ji nešálil. Ve skupině si vesele kráčel skotský lékař Carson Beckett a nebyla na něm žádná známka o tom, že by si v poslední době zlomil nohu. Opět se jí do zorného pole dostal přívěšek, který stále třímala v ruce. Došlo jí, že tohle asi nebude ten Carson Beckett, kterého ona zná. Skupina byla už blízko, proto se rozhodla schovat. Bohužel při svém úniku šlápla na klacík, který pod její vahou prasknul.

Ronon se zastavil a namířil svou zbraň do křoví. Ostatní se podívali tím směrem. Za křovím stála Allison a měla zdvižené ruce, aby ukázala, že je má prázdné.
,,Jé, ahoj! Tak já zase půjdu, jó?'' řekla a jen taktak se vyhnula výstřelu z Rononovy zbraně. Začala utíkat. Nevěděla, kam běží a ani jak a kam se má schovat, aby jí nikdo nenašel.
Po pár minutách běhu jí svitla naděje. Na obzoru se začala rýsovat hvězdná brána. Když doběhla k bráně, rychle zadala adresu. Přívalem adrenalinu měla vygumovanou paměť a jediná adresa, na kterou si vzpomněla, byla ta na Atlantidu. Rychle na DHD zadala potřebné symboly. Ani se neobtěžovala hledat zmijovlka, který už byl kdoví kde.
V okamžiku, kdy se otevřela červí díra, doběhl k bráně i Sheppardův tým z tohoto vesmíru.
Allison opět zvednula ruce nad hlavu. ,,Prosím, nezabíjejte mě. Vím, kdo jste, vím, odkud jste, všechno vám vysvětlím. Není to tak, jak to vypadá. Vím, že je brána na Atlantidě chráněna štítem, který lze vypnout pouze posláním identifikačního kódu. Ten můj mi bude v tomto vesmíru na nic. Také se tam dá dostat ''zadními vrátky'', které vytvořil tady doktor McKay při posledním útoku Geniů na Atlantidu.''
,,Ale jak… pardon, řekla jste ''V tomto vesmíru''?'' zeptal se Rodney.
,,McKayi, nechte si ty řečičky na potom. Prostě ji zastřelíme.'' řekl Ronon.
,,Jsem pro.'' souhlasil John a namířil svou zbraň na Allison.
,,Plukovníku Shepparde, vím, že to nechcete udělat.'' odpověděla Allison.
John odjistil svou zbraň. Zároveň se ale divil tomu, že ho Allison oslovila vyšší hodností, než on má.
,,Johne, prosím, vyslechni mě.'' pokračovala Allison a byla nucena schovat se za DHD před prvním výstřelem.
John obešel DHD a znovu na ní namířil zbraň. ,,Kdo jste?'' zeptal se.
"Než to řeknu, chci odpověď na jednu otázku."
"Poslouchám."
"Žije ještě v tomto vesmíru Elizabeth?" John sklonil zbraň. Bylo to už dvanáct let od doby, kdy Elizabeth Weirovou zabili Replikátoři.
"Kdo jste?!"
"Jsem Allison Rushová. Narodila jsem se 17. října 1973, Glasgow, Skotsko. Už půl roku žiji na Atlantidě. Elizabeth znám už od dětství…"
"A máte bratra. Nicholase Rushe." Skočil jí do řeči Rodney a něco hledal na svém tabletu.
Allison kývla hlavou. "Ano."
Rodney se podíval na Carsona, který už věděl, o co jde.
"Nějaký problém?" zeptala se Allison.
"Jeden by tu byl." Rodney si odmlčel. "Máte být už přes dvacet let mrtvá." S těmito slovy ukázal Rodney tablet, na kterém byl otevřený dokument o PX74-M825.
"Rodney." Připomenul se Carson.
"Ano, já vím, Carsone. Vezmeme ji za tím druhým."

ALTERNATIVNÍ GALAXIE PEGASUS, LANTEA, ATLANTIDA, OŠETŘOVNA, O 30 MINUT POZDĚJI
Allison byla zavedena k lůžku hlídaném mariňáky. Na rtech se jí objevil úsměv, když spatřila známou tvář.
"Carsone!" svolala a rozeběhla se k lůžku. Pár metrů od něj se zastavila a začala si pacienta prohlížet. Na chvíli ztratila úsměv na rtech.
"Jsem to já." Odpověděl Carson. Povytáhl peřinu, kterou byl přikrytý, a odhalil zasádrovanou nohu. Allison se znovu objevil úsměv na rtech. Přišla Carsona obejmout.
"Ani nevíš, čím jsem si prošla."
"Budu hádat. Chtěli tě zabít."
"Jak tohle víš?"
"Zhmotnil jsem se v místnosti s bránou, zažil jsem to samé."
"Takže už ví, kdo jsme?"
"Řekl jsem jim, co vím. Možná se tě budou ještě na něco ptát."
"Ví, že za dvanáct hodin…"
"Ano a počítají s tím."

Druhý Carson s Rodneym ty dvě hrdličky pozorovali.
"Vidíš, že sis našel holku." Promluvil Rodney ke Carsonovi.
"Vidím. Našel jsem si holku…" Carson si odmlčel "… ale v jiném v jiném vesmíru!" řekl téměř s brekem. Sedl si na židli. Osud mu nehrál do karet. Rozešel se s Cadmanovou, zabili ho, naklonovali a teď tu sedí na židli a přemýšlí o svém životě. Vždyť to ani není Carson Beckett, pravý Carson Beckett zemřel před dvanácti lety při explozi. On je pouze jeho klon. Zazářil jen párkrát. Při objevu antického genu, jeho úspěšném naočkování, vytvořením retroviru a při přínosné pomoci, když se Atlantida vracela z Mléčné dráhy zpět do Pegasu.
Z myšlenek ho vytrhnul opět Rodney.
"Carsone… Carsone!"
"Hm?"
"Další."
"Kdo další?"
"No…další." Řekl Rodney a pohodil hlavou k prvnímu Carsonovi a Allison. "A myslím, že tohle tě bude zajímat."

ALTERNATIVNÍ ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
Rodney s Carsonem došli na operační a Carsona potkal šok. Stejný šok, jaký pocítili všichni. Osoba, která se na něj otočila, byla Elizabeth Weirová.
"Vím, jak zmateně to působí, ale věřte, dlouho se tu neohřeji." řekla Elizabeth lehce optimisticky.
John k ní přišel blíže. "Je to divné."
"Co je divné?"
"Divné, že mluvím s někým, kdo je už dávno mrtvý."
"Mrtvý?" Elizabeth si sundala z ruky hodinky a otočila je. Měla na ní umístěný strojek. Svítilo červené světýlko.
"Aha, chápu."
"A tohle je ještě divnější." řekl Rodney. Elizabeth totiž nepřišla sama. Při své cestě nabrala ještě Patricka McKaye, syna Rodneyho z jejího vesmíru, který nyní bedlivě zkoumal Patricii McKayovou. V tomto vesmíru zřejmě hrály roli jiné geny. Co ale Elizabeth zarazilo ještě více, byl fakt, že není první ''ztracená", která sem zabloudila.
John ji zavedl na ošetřovnu.
Carson s Allison ihned zpozorněli, když do místnosti přišel celkem velký hlouček lidí. Allison očima zahledala v davu, když našla "Elizabeth!"
Elizabeth s Patrickem se přivítali s Carsonem a Allison.
"Budu hádat, chtěli vás dva zabít." usmál se Carson.
"Ne, proč?" odpověděla Elizabeth.
Allison se otočila na Carsona a z jejího výrazu se dal vyčíst jasný vzkaz. ''Máš smůlu, chlape."
"Tak jste se tu hezky sešli. Teď byste nám mohli říct, kde jste vzali tohle." vyrušil je John Sheppard a v ruce držel ZPM.
Allison se rychle podívala do své tašky. ZPM, které John držel, bylo "její" ZPM. "Plukovníku." řekla nejistě.
,,Já nejsem plukovník. Pouze podplukovník." Namítl John. ,,Kde jste vzali to ZPM?"
Elizabeth si uvědomila, co se tu děje a spadl jí kámen ze srdce, když zjistila, že ZPM nebylo zničeno při fázovém posunu. "Johne, vrať jí to ZPM."
"Ale…"
"Vrať jí ho. To ZPM je pro nás důležitější, než pro vás."
"Vážně? Přesvědč mně."
"Máme na krku Orie, potřebujeme co nejvíc ZPM. Když mi dá někdo papír a tužku, napíšu sem všechny adresy, na kterých se nachází ZPM."
John si povzdychl. "No dobrá." a vrátil Allison ZPM. Ta ho pevně uchopila a už nepustila.
"Kolik hodin vám ještě…" zeptal se ještě John.
Elizabeth se koukla na hodinky. "Přibližně čtyři."

MEZITÍM KDESI V JINÉ DIMENZI...
Vrata wraithské cely se otevřely a odhalily tři osoby. Wraithský komandér v cele viděl jednu dospělou ženu a dvě děti. "Někdo s vámi chce mluvit." řekl hrubým, hluboko položeným, hlasem.
Za jeho zády se objevila další osoba.
"Michaele." řekla trochu změteně žena. Michael Kenmore zřejmě nebyl v tomto vesmíru mrtvý.
,,Rád vás zase vidím, doktorko Kellerová.'' odpověděl Michael.
,,Co od nás chcete?''
,,Od vás, doktorko Kellerová, nechci nic. Zajímá mně někdo jiný.'' řekl Michael a podíval se za Jennifer Kellerovou. Jeho zrak se upíral na chlapce - Torrena Johna Emmagana. ,,Konečně se opět setkáváme, syne Kanaanův.''
Torren byl zmatený, nevěděl kdo Michael je, nikdy se s ním ve svém vesmíru nesetkal. Něco mu ale říkalo, aby si tuhle hru zahrál. ,,Vskutku.'' odpověděl klidným hlasem, aniž by se na Michaela podíval.
,,Jaké je tedy konečné rozhodnutí o mém návrhu?'' nadhodil téma Michael.
,,Jakém návrhu?''
,,Přidat se ke mně a vytvořit mocnou armádu.''
,,Nikdy.''
,,V tom případě mi nezbývá nic jiného.'' řekl Michael a mávl rukou na stráže. Ty ihned pevně uchopily třetí osobu, která se snažila z jejich sevření vyprostit. ,,Přidej se ke mně, nebo tady dcera Johna Shepparda zemře.''
Torren zaťal zuby. Už několik měsíců se vědělo, že je mezi ním a Eve určitá chemie.
,,Já si to nemyslím.'' S těmito slovy se u Michaelovy hlavy ozvalo cvaknutí zbraně.
Michael byl natolik zabraný do svého řečnění, že si ani nevšiml, že John, pravý John, zneškodnil půlku úlu, aniž by vzbudil pozornost.
Stráže pustily Eve a sáhly po svých zbraních. Jejich ruce však, místo po zbrani, hmátly jen do vzduchu. Torren využil šance a zbraně jim vzal.
,,V mém vesmíru toto udělala Teyla, ale zde to udělám já.'' řekl John a chystal se vystřelit. Za ruku, pas a ramena se ho držela jeho dcera, Torren a Jennifer.
,,Nechápu. Jak myslíte to…'' poznamenal zmateně Michael. ,,…v mém vesmíru?'' Když se však otočil, nikdo za ním již nestál.

Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 3. díl

20. října 2013 v 9:22 | Shayla |  POVÍDKA - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...''

3. díl - Nová hrozba, část druhá


LANTEA, ATLANTIDA, VEČER
Západ slunce. Temné obrysy prastarého antického města Atlantidy kontrastující s blyštivou hladinou oceánu planety Lantea. Jeden mrtvý wraith, jeden Ori. Dalších pět set Atlanťanů připravených k boji.
Dvě osoby rychle padající z jedné z věží…
…slabý záblesk teleportačního paprsku.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA
Můstek Tau'rijské vesmírné lodi. Zhmotnění dvou osob před kapitánským křeslem.
,,Vítejte na palubě lodi Hejkal!'' přivítala je s úsměvem plukovník Samantha Carterová ve velícím křesle. Na palubě české lodi byste čekali, že bude velet nějaký Čech, ale IOA se shodla na tom, že zatím do vedení postaví někoho zkušenějšího. Jak jinak.
Kolem stojící lékaři se ihned chopili Becketta, posadili ho na lékařský vozík a odvezli na místní ošetřovnu. Carterová se otočila na Allison. ,,Ráda vás zase vidím.'' Alli kývla na souhlas. Pak se zarazila. ,,Adria…''
,,…Zmizela neznámo kam. Snad už o ní neuslyšíme.'' Samantha si odmlčela. ,,Kvůli bezpečnosti jsme většinu Atlanťanů přenesli sem nahoru.''
,,Plukovníku! Orijské lodě tu každou chvíli budou!'' ozval se jeden z důstojníků sledující senzory.
,,Dobře, je čas. Aktivujte to.'' odpověděla Carterová.
,,Na co je čas? Co chcete udělat?'' optávala se hned Allison.
,,Chceme použít Artušův plášť a zakrýt nás i celou Lanteu.'' Řeč byla o přístroji, který způsobuje fázový posun a žádný Ori ho nezjistí a ani se přes něj nedostane.
Alli mávla rukou k oknu, za kterým se rýsovala modrá planeta s malou tečkou na povrchu - Atlantidou. ,,Vy chcete schovat celou planetu?'' a vzala do ruky vysílačku.
,,Doktorka Weirová s tím již souhlasila.'' zarazila ji Carterová. ,,Vy byste měla jít utěšovat své blízké. Hlavně všechny ty děti. Jistě budou v šoku z fázového posunu a Oriů.''

Pak se celá loď a planeta rozzářila jasným světlem. A stejně rychle, jako zazářila, se zase vrátila do své původní podoby. Carterová opatrně otevřela oči, které měla při posunu zavřené. Pohlédla na nejblíže stojícího důstojníka. ,,Povedlo se?''
,,Vypadá to tak. Orijské lodě právě dorazily a zdá se, že nás nevidí.''

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, KRÁTCE PO FÁZOVÉM POSUNU
Na Atlantidě se též probírali z fázového posunu. Zbylo tu jen pár lidí. Mezi nimi i Weirová, Sheppard, McKay a Zelenka. Jedna Orijská loď zrovna proletěla skrze operační. Všichni mohli vidět její vnitřek a posádku.
,,Tak tohle je divný.'' poznamenal John Sheppard, který zrovna stál na schodech a sledoval, jak kolem něj a skrze něj proplouvá obří Orijská loď. ,,Svým způsobem je to i nechutný.'' přidal se Zelenka, který stál o pár schodů pod Sheppardem.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Evakuovaní Atlanťané byli potichu. Pár se jich zvedlo, když šero v místnosti prolomila jasná světla zářivek na chodbě. Carterová odešla a Allison chvíli stála v jednom z hangárů a hleděla na přibližně dvě stovky Atlanťanů. Většinu z nich doposud neměla šanci poznat. Hrobové ticho narušilo zapípání s lehkou ozvěnou. Mezi nohami Atlanťanů se propletl malý robot. ,,Troopy?'' zeptala se zmateně Allison. Robot nadšeně zapípal, když poznal známou tvář. Byl vybaven antigravitačním pohonem a vznášel se pár centimetrů nad zemí. Proto se nemohlo stát, že by někomu najel na nohu. Ihned se ''rozletěl'' směrem k Alli a během pár vteřin se jí lísal k noze.
Dopředu se procpala i Eve s Patrickem a Torrenem. ,,Našli jsme ho mezi zásobami a vybavením pro Atlantidu.'' řekla Eve.
,,Já ho zprovoznil!'' vykřikl Patr.
Eve do něj šťouchla loktem. ,,Nehraj si na génia, nikdo na tebe není zvědavej.'' Patrick na Eve vyplázl jazyk. Torren se jen nenápadně usmíval.

ATLANTIDA, KANCELÁŘ VELITELE, O HODINU POZDĚJI
,,Takže, co teď?'' otočil se John na Elizabeth.
,,Předpokládáme, že tu Orijské lodě ještě nějakou dobu pobudou. Zachovala bych radiový klid a žádné plandování mezi Hejkalem a Lanteou.''
,,Víte, že ten fázový posun nedokážeme udržet moc dlouho, že jo? A pokud to nestihneme vypnout dříve, než ten Artušův tentononc zkolabuje, může nás to rozházet do různých realit?'' začal mluvit Rodney, který se právě vrátil z rychlého průzkumu Atlantidy. ,,O čem to mluvíš?'' zeptala se Elizabeth. ,,Mluvím o tom, že když jsme takhle fázově posunutí, můžeme se nedopatřením snadno zhmotnit v jiném vesmíru.''
,,Tak to je fajn.'' odpověděl mu John.
,,Přišla na to Carterová.'' odseknul Rodney.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL
Ani po několika hodinách Oriové nevzdali své pátrání po Atlantidě. Asgard jménem Hades, kterému posádka říkala Pepča, spolu s Carterovou kontrolovali Artušův plášť, který zatím fungoval perfektně. Kolem se motalo několik českých vědců a občas si nějaký z nich zanadával hezky po česku, když se mu něco nedařilo, nebo když zakopl o bednu s nářadím. Celý Hejkal byl ponořen do šera, protože Artušův plášť užíral mnoho energie. Svítilo jen pár světel, nepotřebné sekce byly zavřené a zapnuto bylo jen pár přístrojů.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Na jedné z beden hangáru byla postavena halogenka a vedle ní byla opřená Allison. Jemné, modrofialové světlo jí nutilo upadnout do hlubokého spánku. Naproti ní, na druhé straně bedny, se rozvalila Eve a měla stejné pocity. Vlastně všichni Atlanťané na palubě Hejkala se cítili stejně. Většina z nich spala, Patrick provokoval Troopyho a Torren v jedné z krabic objevil deky a rozdával je všem, kdo nějakou chtěli. Už dlouhou dobu se nic významného nedělo.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, O 8 HODIN POZDĚJI
John stál v operačním a odrážel se hlavou ode zdi. Elizabeth, která ho už nějakou dobu pozorovala, sykla. ,,Johne…''
,,Hm?'' John otočil hlavu na Elizabeth.
,,Bude tě z toho bolet hlava.''
,,Ta už mně bolí stejně. Potřebuju pracovat, nudím se!''
,,Bohužel, teď nezmůžeme nic. Vše je teď na Hejkalovi.''
,,Hejkalovi?'' vložil se do diskuse Zelenka. ,,Proč mi nikdo neřekl, že už je tady? Dejte mi někoho s ATA genem, chci vidět to skvostné dílo zlatých českých ručiček.''
,,Nikam.'' zarazila ho Elizabeth.
,,Ty volééé…'' odfrkl si Zelenka a šel trucovat do hangáru k Pudle jumperům.
,,Typickej Čech.'' řekl si pro sebe John a Elizabeth mu s úsměvem položila svou hlavu na rameno.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Na Hejkalu se Patrick usilovně snažil, aby mu Troopy něco udělal. Neustále ho dráždil a šťouchal do něj. Alli to bylo celkem jedno, protože se jí konečně povedlo usnout. Co jiného jí také, po dvanácti hodinách bez žádné akce, zbývalo?

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
Na Atlantidě zatím Rodney předváděl Elizabeth a Johnovi jejich ''výhodu'', když Artušův plášť zkolabuje a rozhází všechny do různých realit. Tou výhodou byl malý, sotva viditelný, kulatý přístrojek, který byl nedávno vytvořen v Oblasti 51 speciálně pro tyto případy.
,,Každých dvanáct hodin se tento přístroj zapne a bude hledat správnou realitu. Je nastaven na tu naší, takže, pochopitelně, bude hledat co nejrychlejší cestu domů.''
,,Když…'' vlezl John Rodneymu do řeči.
,,Když Artušův plášť selže a nás to rozhází mezi reality, to je snad jasné, ne?!''
John zahýbal ušima na znamení, že na něj Rodney nemusí křičet. ,,Není…''
Rodney si povzdechl a pokračoval ve vysvětlování. ,,Můžeš si ho připnout kamkoliv, nejlépe na nějaké skryté místo, protože až tě v té jiné realitě chytí, tak tě budou prohledávat.'' a přitiskl Johnovi na čelo jeden ze strojků. ,,Když bude svítit červené světýlko, znamená to, že nejsi ve správné realitě a za dvanáct hodin očekávej další skok. Naopak, když svítí zelené světýlko, skoky přestanou, protože ses dostal zpátky do naší reality.''
,,A co když to bude svítit jinou barvou?'' opáčil se John a sundal si strojek z čela.
,,Cože?''
,,Řekl jsi, že to bude svítit buď červenou, nebo zelenou barvou. Co když to ale bude svítit nějakou jinou barvou?''
,,Co to zase vymýšlíš? Nebude to svítit jinou barvou!''

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Patrovi se povedlo vyprovokovat Troopyho natolik, že Troopy utekl a Patrick ho teď honil po celém Hejkalu.
Proběhl snad celou loď, kromě můstku a kajut posádky, když Troopy rychle zaplul do místnosti s Artušovým pláštěm, kde Samantha s Hadesem prováděli pravidelnou kontrolu. Troopy rychle zapípal na pomoc a hned na to se ve dveřích objevil Patrick. Nevěnoval moc pozornosti místnímu personálu, jeho cílem bylo chytit Troopyho a zjistit, co všechno umí. Nenapadlo ho, že se může zeptat Hadese.

ATLANTIDA, KONFERENČNÍ MÍSTNOST, O 15 MINUT POZDĚJI
,,Všechny věci nebo osoby, kterých se při skoku budete dotýkat, se přenesou s vámi. Také doporučuji, když najdete někoho našeho, chytit se před skokem za ruce. Strojek totiž nejede podle přesného algoritmu. Pouze náhodně skáče z jedné reality do druhé. Takže pokud nechcete svého nalezence zase ztratit, před skokem ho pořádně obejměte.''
Rodney právě vysvětloval ''svůj plán'' ostatním, co zůstali na Atlantidě. Když viděl laický výraz několika Caldwellových vojáků, mávl na vědce ze své sekce a ti ihned začali vojákům vše znovu vysvětlovat.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
To samé by dělala i Samantha Carterová na Hejkalu, kdyby neměla co dočinění s rozjíkaným děckem a vystrašeným Asgardským robotem.
Troopy se snažil uniknout mezi nohami pracujících vědců. Kličkoval mezi nimi, když omylem do jednoho vědce narazil, ten ztratil rovnováhu a rozplácl se na ovládacím panelu. Musel asi něco zmáčknout, protože všechna světla najednou zablikala a zhasla.
,,Myslím, že máme problém.'' ozval se z černočerné tmy Hadesův hlas.

ATLANTIDA, RODNEYHO LABORATOŘ, ZA 20 MINUT
Rodneymu zrovna zhaslo světlo nad hlavou a ostatní přístroje se též vypnuly. ,,No to si ze mě dělá… Radku!'' vykřikl Rodney do šera prázdné laboratoře. ''Poslepu a po hmatu'' došel k nejbližšímu transportéru. Když zjistil, že též nefunguje, naštval se ještě víc. Zapnul vysílačku. ,,Elizabeth?''
,,Já vím, Rodney!'' ozvalo se křaplavě z vysílačky. Alespoň rádiová komunikace fungovala. Ale co tím Elizabeth myslela?
Rodney došel k nejbližšímu oknu a otevřel ho. Zjistil, že se celé město vypíná a znova zapíná. Blikalo jako vánoční stromeček.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
,,Hejkal volá Atlantidu! Opakuji. Hejkal volá Atlantidu, ozvěte se!'' znělo skrze celé operační.
,,Tady Shep… ehm, Weirová, slyšíme vás. Co se děje?''
,,Došlo ke zkratu a celé fázové pole kolabuje. Plukovník Carterová chce McKaye tady nahoře!''
Rodney zrovna přišel do operačního a zaslechl tuto zprávu. ,,Sam chce, abych přišel za ní na návštěvu?'' řekl zamilovaně.
,,Rodney!'' okřikla ho Elizabeth. Rodney si dal ruce na hlavu a přikrčil se. ,,Prosím, nevraždi mně.''
,,Vem si jumper, Lorne už na tebe čeká v hangáru.''
Hned, jak Rodney zmizel, si Elizabeth oddechla a opřela se o jednu z konzol.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR F-302
Jakmile jumper přistál v hangáru, Rodney co nejrychleji vyšel ven a začal se rozhlížet. Celý hangár byl natřen na bílo a vysoko na stropě byla namalovaná vlajka České Republiky. Probralo ho až zachrastění bedny s něčím kovovým. Rodney sklopil hlavu a vyjekl. Elizabeth měla pravdu s tím, že se Allison dokáže připlížit jako duch. Stála jen pár centimetrů od něj. Znovu zachrastila s krabicí. ,,Potřebuju helfnout s tímhle.''
Rodney si od ní vzal krabici a otevřel ji. Byla celá plná miniaturních strojků na transdimenzionální skoky. ,,Ale no tak!'' zanadával Rodney.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, MŮSTEK, O PÁR MINUT POZDĚJI
,,Může vás to přesunout kamkoliv. Místo na Atlantidě nebo na Hejkalu můžete skončit na nějaké planetě nebo lodi. A to nejen v naší dimenzi. Dal jsem tam pojistku, abyste neskončili jako volně plující kus masa ve vesmíru.''
,,Rodney…'' odkašlala si Allison. Rodney prudce trhnul hlavou směrem k ní. ,,Co?!'' a pak si chytil šlachy na krku a beze slov dal najevo bolest.
,,Musíme Hejkala obehnat štítem.''
,,A proč jako?''
,,No… řekněme, že až ten Artušův plášť zkolabuje, zničí všechny lodě v okolí. Na Atlantidě už štít běží.''
,,Ale jak…''
Alli vzala do ruky svou vysílačku a zatočila s ní mezi prsty levé ruky. ,,Jejda.''
,,No dobře. Dejme tomu, že Hejkal zapne štíty, ale jak ho ochráníme, když je Artušův plášť uvnitř lodi?''
Allison se otočila a za ní se objevil Asgardský robot. ,,Troopy zvládne let vesmírem a Hades mu namontoval generátor štítu.''
,,A nemá Hades náhodou na práci…'' Rodneyho zarazil Allisonin výraz. ,,... Ovšem, je to Asgard, ti zvládají všechno rychle.'' řekl s pohrdavým obličejem.
Troopy mezitím vyrazil do hangáru. Ze zvuků, které vydával, se dalo vyvodit, že si zvesela píská. Allison pohodila hlavou ve směru, jakým Troopy před chvílí zmizel. ,,No? Stačí trocha optimismu a hned to jde lépe.''
Rodney se zamračil, ale když viděl usměvavé výrazy všech Atlanťanů, začal se též, ironicky, usmívat. Jakmile se otočil k odchodu, smích ho přešel.
Světla opět zablikala. Allisonin tablet pípnul. Alli vzala do ruky vysílačku a spojila se s Samanthou Carterovou. ,,Plukovníku, je čas. Troopy vyslal signál, že je připraven.''
Z vysílačky se ozval tichý souhlas.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, MŮSTEK
Carterová kývla na Hadese, který spustil teleport. Artušův plášť zasvítil, ale místo toho, aby zmizel, zůstal na svém místě.
,,Ehm…'' vydala ze sebe zmatená Samantha. Podívala se na Hadese. Ten spustil telepat znovu. Opět negativní. Spustila se vysílačka. ,,Kde to vázne?''
,,Nevíme, Artušův plášť se odmítá transformovat.''
,,Možná máte málo šťávy.'' ozval se z vysílačky jiný hlas.
,,Má Hejkal mezi zásobami i to ZPM pro Atlantidu?'' zazněl opět ženský hlas.
,,Jistě, že má.'' poté bylo slyšet křupnutí. ,,Sam, řekni mi, kde…'' zase křupnutí.
,,Rodney, máš snad svojí vysílačku, ne?''
,,Hlavně se mi tu nehádejte. Prosím!'' zkrotila je Samantha. ,,Pověřuji doktorku Rushovou, aby to ZPM přinesla.''
Alli hodila na Rodneyho lišácký výraz a odebrala se do hangáru s bednami pro ZPM. Po cestě poslala Troopymu zprávu, aby šel za ní.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, CHODBA
Když se setkali, nahrála do jeho paměti zprávu. Také mu řekla, aby si zapnul štít. Se ZPM v ruce šla směrem k Artušovu plášti. Každé zablikání světel ji nutilo zrychlovat. Zbývalo jen pár metrů a celá loď začínala zářit. Těsně před tím, než stihla doběhnout, Artušův plášť zkolaboval. Zazářilo jasné bílé světlo a pak už jen tma.

Další tygr pro Amissu

10. října 2013 v 17:08 | Shayla |  TVOŘÍM...
Tak jsem ho konečně dodělala ._.
Už není tak povedený jako ten předchozí, ale snad to nevadí.
Doufám, že ty zuby vypadají dost ''kovově''.

PS: Pokud to potřebuješ full size, mám to na flashce, řekni si v pondělí na ICT ;)

Jak se dneska blblo

2. října 2013 v 15:55 | Shayla |  AUTORČINY KECY
Já vím, že to nikoho nebude zajímat, ale ty fotky prostě musíte vidět xDDD



(Tady jsem se snažila vyfotit si oko xD)

Když už jsme byli u papírových očí (ona byla i papírová pusa, ale tu sem raději nedám, Kristýna by nebyla moc nadšená). Vlevo Kristýna, vpravo já. (Poznáváte Teal'cův obličej? :D)

Daniel Jackson a Teal'c :D
(To tlustý s ohnutou stránkou a žlutým obalem je můj sešit s povídkou (dneska jsem se dopraciovala až na stranu 90 Oo)

Blbnutí před Technickým kreslením (předchozí fotky byly ze sklepa, kde jsme měli dvouhodinovku Praktického cvičení).
Neptejte se, co mám s malíčkem, stejně vám to neřeknu.


Těhle psycho fotek bylo mnohem více a daleko vtipnější, ale moji spolužáci by nebyli nadšení z toho, že jejich fotky dávám na blog.