POVÍDKA - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...''

Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 5. díl

3. ledna 2014 v 9:24 | Shayla

5. díl - Za zrcadlem II.

PLANETA OCEÁNSKÉHO TYPU, GALAXIE PEGASUS
Shodou náhod se John se svou skupinou zhmotnil hned vedle Elizabeth a jejích společníků. Naštěstí vystřelil na opačnou stranu, než stáli ostatní. Kulka s žblunknutím dopadla do vody.
Po radostném shledání a vzájemném sdělení svých zážitků se skupinka rozhlédla, aby zjistila, kde to vlastně jsou. Stáli na jakémsi mostě přes moře. Vpravo se rýsovala pevnina s velkým městem a vlevo… Atlantida.
Elizabeth pohlédla na spodek svých hodinek. Uchichtla se a ukázala je Johnovi.
"Já jsem to říkal." prohodil John sarkasticky.
"Co?" zeptala se Jennifer.
Elizabeth se otočila na Jennifer a ukázala jí strojek na vnitřní straně hodinek. Svítil modře.
Jennifer se přes rameno natáhla Allison.
"Nemá to náhodou svítit jenom červeně a zeleně?"
"Podle Rodneyho ano," ozval se John.

Nad skupinou proletěl puddle jumper a přistál nedaleko od nich. Vystoupila z něj vysoká zelenooká žena oblečená do slušivého hedvábného oblečku. Roztáhla paže do přátelského gesta.
"Vítejte, byli jste již dlouho očekáváni," řekla a pozvala je do jumperu. Pomohla dovnitř Carsonovi, který se až do teď potácel na jedné noze.
Elizabeth překvapilo, že se v jumperu nacházelo vybavení přineseném Země prvními lidmi z Expedice Atlantis.
Teprve když jumper vzlétl, byla vidět celá stavba. Most byl vskutku impozantní. Na šířku měl přibližně třicet metrů a spojoval Atlantidu se sto padesát kilometrů vzdálenou pevninou. Na té kdysi stávala Athosianská vesnice. Nyní je z ní obrovské prosperující město postavené podle vzoru Atlantidy.
Žena se představila jako Priscilla Elizabeth Sheppardová, jedna z potomků Elizabeth Weirové a Johna Shepparda. Vysvětlila své první tvrzení o očekávání jejich příchodu: Před bezmála dvěma sty lety se Atlantida ocitla pod ohrožením Orii. Artušův plášť zkolaboval a zničil všechny lodě v okolí včetně BC-403 Hejkal. Její pozůstatky jsou nyní vystaveny v místním muzeu.
Tým se tedy sice dostal do naší reality, nikoliv však do správného času.
Elizabeth pohlédla dozadu na Carsona. Seděl u něj druhý pilot - nápadně podobný Carsonovi s tím rozdílem, že měl zelenomodré oči a světlejší vlasy. Doposud nepromluvil, ale bylo zřejmé, že je též nadšený ze svých předků.
Zrovna sundal Carsonovi z nohy sádru a začal mu zlomenou nohu přejíždět přístrojem podobným Goa'uldskému léčivému zařízení.
Carsonovi v noze brnělo a cítil, jak mu kost postupně srůstá. Bolest odcházela.

Jumper dorazil na Atlantidu a přistál v podvodním hangáru.
Carson se zkusil postavit na uzdravenou nohu. Lehce se zakymácel, proto se raději chytil horních madel v zadní části jumperu. Na druhý pokus se udržel bez padání a po třetím pokusu normálně chodil.

ALTERNATIVNÍ ATLANTIDA, ROK 2237
V chodbách Atlantidy vládl čilý ruch. Město bylo mnohem plnější, než za dob Expedice.
Priscilla vysvětlila, že se Atlantida odtrhla od vlivu Země a Atlanťané vytvořili samostatnou rasu. Tento čin jim ohromně pomohl v technologickém vzrůstu. Také prozradila, že se jim podařilo úspěšně vyhladit Wraithy pomocí patogenu vytvořeného doktorem Carsonem Beckettem. Atlantida byla nyní opěrným bodem celé galaxie Pegasus.
Carson skenoval skenerem své okolí, konkrétně lidi, a zjistil zajímavou věc - Antický gen je u těchto lidí tak silný, že jsou z nich téměř čistokrevní Antici. Chtěl položit dotaz, ale Priscilla byla rychlejší.
"Ano, doktore Beckette, všichni na Atlantidě sdílí přes 80% genů s Antiky." Priscilla zřejmě uměla číst myšlenky, což byla jedna z vlastností Antiků těsně před Povznesením.
"Je tu ještě jedna věc, kterou byste měli vidět," řekla Priscilla a zavedla je do postranní chodby. Zaklepala na dveře jednoho z pokojů.
Za dveřmi se ozvalo chraptivé "Vstupte" a otevřely se dveře.
Celý tým ztuhnul.
"Dnešní den je čím dál, tím zajímavější." poznamenal John. V křesle naproti nim seděl on sám, ale mnohem, MNOHEM, starší. S trochou obtíží se zvedl, stále však měl stejnou sílu jako ve svém mládí.
Opět zazněl jeho chraplavý hlas: "Je radost vás vidět. Takhle mladé a plné života."
Jennifer byla z celé skupiny asi nejzmatenější.
"Jak… Jak můžete být ještě naživu?"
Starý John upřel své hluboké zelené oči na Jennifer Kellerovou. Usmál se.
"To už jsem tak starý?"
"Né… Ježíš… Tak jsem to nemyslela. Já jen…"
"Chápu, vše velmi rád vysvětlím," odkašlal si, "po vyhlazení Wraithů nám zbylo hodně Wraithského enzymu. Většina z původní expedice byla na sklonku života, když se Beckettovi povedlo objevit… jak tomu jen Rodney říkal… podařilo se mu objevit Elixír života. Tento roztok vyživoval tělo a udržoval ho ve zdravé kondici stejně tak, jako to funguje u Wraithů. Bohužel trvalo moc dlouho, než zaúčinkoval a pro mnoho z nás už bylo příliš pozdě." S těmito slovy smutně odhrnul závěs, za kterým na zdi visely fotky. Bylo jich tam asi padesát a každá z nich zachycovala běžný život na Atlantidě - momentky, nově narozené děti, fotky z planet… všechno možné. Johna znovu rozveselil obrázek Rodneyho v obleku velikonočního zajíčka. Také momentka, jak Zelenka padá za štaflí dolů při zdobení Vánočního stromu, nebyla k zahození.
"Takže já nejenom způsobím vyhlazení Wraithů, ale ještě budu nesmrtelný," řekl Carson s nadějí na lepší zítřky. Podíval se do Johnových starých očí a ihned pochopil, že druhá část jeho tvrzení neplatí. Kousnul se do rtu.
"Johne, ehm, promiň, že se ptám, ale tobě je teď přesně kolik let?" zeptala se Elizabeth. Přišlo jí divné ptát se svého vlastního manžela na jeho věk, ale IOA bude zase chtít vědět úplně všechno o této události. Už chápala důvod odtržení Atlantidy od vlivu Země.
"243," odpověděl John. Jemu to zas tak divné nepřišlo. Byl přece u toho, když se Elizabeth, jeho Elizabeth, ptala poprvé. Stejně jako to za dvě stě let nepřijde divné tomu Johnu Sheppardovi, který stojí vedle ní.
"Místo otázek bychom měli vyrazit na pevninu, tam se vše dovíte," promluvil nakonec starý Sheppard k celé skupině.
Všichni proto vyrazili zpátky k puddle jumperům. K překvapení všech ale, místo do hangáru, zamířili na most. Tam na ně čekalo velké vznášedlo s prosklenou střechou.
"V Lantenu se špatně přistává. Jumpery používáme jen k dodávání zásob do vzdálenějších vesnic. A samozřejmě k cestám na jiné planety.'' poučila je Priscilla. Všichni si proto nastoupili do vznášedla. Řízení se tentokrát ujal starý John. Vznášedlo se ovládalo velmi podobně jako puddle jumper a v těch se John vyznal lépe, než Priscilla.
Vysouvací střecha vznášedla se vysunula a vytvořila bezpečný kryt. Vznášedlo se vzneslo přibližně metr nad zem a mrknutím oka vyrazilo rychle kupředu.

ALTERNATIVNÍ LANTEA, MĚSTO LANTEN, O PĚT MINUT POZDĚJI
Priscilla zavedla vzácné hosty do obrovského moderně zařízeného muzea. Bylo laděno do světlých odstínů a funkci televizních obrazovek a informačních tabulí nahrazovaly levitující holografické desky. Bylo to jako scéna ze Star Treku.
Ke skupině přišla další stará osoba. Vlastně dvě.
,,Johne.. vyjímečně musím souhlasit s tím, co jsi před nedávnem říkal.'' poznamenala Allison. Hleděla si doslova ''z očí do očí''. ''…Kdyby tu byl teď Rodney, určitě by vytáhnul ty svoje filozofický kecy a poučil nás o tom, ať se navzájem nedotýkáme, že to vytvoří paradox…'' pomyslela si v tu chvíli Allison. Druhou osobu, ženu, nemohla identifikovat, ale někoho jí připomínala.
Starý Sheppard se otočil. ,,Teylo.'' pozdravil ji. Přišlo mu divné objímat ji před svou vlastní ženou, proto to raději neudělal. I když by to Elizabeth asi nevadilo.
Zato stará Allison se ráda objala. ,,Taggarte.'' řekla a objala svého praprapraprapra… svého pravnuka. Pak se podívala na Carsona a do jejích utrápených očí se vrátila ztracená jiskra. Moc dobře si pamatovala, že v tuto dobu není jejich ''vztah'' ještě příliš vyvinutý, proto se s garsonem pouze objala. Při objímání mrkla na své mladší já. Moc dobře věděla o její/své budoucnosti/minulosti.
Priscilla, jejich ''průvodkyně'', si se skupinou domluvila čas srazu a pustila je na vlastní prohlídku muzea.

ALTERNATIVNÍ LANTEA, MĚSTO LANTEN, MUZEUM, HLAVNÍ HALA
U vchodu do prohlídkového okruhu je zastavil holografický průvodce. ,,Prosím, vyberte si svého průvodce. Každý z průvodců je dokonalou replikou našich předků, kteří dokázali překonat nástrahy osudu v podobě Wraithů, nedostatku energie a hrozeb z této galaxie. Společnými silami vybudovali toto mocné impérium, svou slávou podobné slávě Antiků. Kráčíme ve šlépějích našich otců budovatelů a navracíme do této galaxie světlo a mír.'' Po tomto proslovu nahradil postavu seznam jmen původní Expedice Atlantis.
,,To byl trochu narcistickej projev.'' rejpla si Allison.
,,O co, že to vymýšlel Rodney.'' vsadil se John.
Jennifer se ihned vrhla k seznamu jmen a stiskla na hologramu jméno Meredith "Rodney" McKay. Vedle ní se na holografickou desku zhmotnil starý dobrý McKay.
Elizabeth s ostatními se na Jennifer divně podívala.
"No co? Ohnala se Jennifer, naklonila hlavu na stranu a roztomile se usmála.
Elizabeth si povzdechla a šla si pozorně prohlédnout seznam. Při prohlídce jí zarazilo jedno jméno. Stiskla ho. Rodneyho hologram se přepixelizoval na doktora Nicholase Rushe.
Allison zpozorněla a zamračila se. ,,Co je to za bordel?''
Elizabeth zkusila něco, co viděla v mnoha scifi filmech. ,,Počítači, vysvětli přítomnost doktora Nicholase Rushe v tomto seznamu.''
Kupodivu dostala odpověď. ,,Lituji, tato zpráva není momentálně dostupná.'' ozvalo se mechanicky.
,,Mohu vědět, proč ne?'' zeptala se Elizabeth.
,,Mohlo by to ovlivnit tuto časovou linii, doktorko Weirová.''
,,Předpokládám tedy správně, že doktor Nicholas Rush nebude dostupný ani jako průvodce?''
,,Předpokládáte správně, doktorko Weirová.'' Hlas se tentokrát neozval z počítače, ale z míst za skupinou.
,,Štípněte mně někdo.'' řekla udiveně Allison při pohledu na svého bratra Nicholase. V její době je Nicholas již pět let uvězněn na prastaré Antické lodi jménem Destiny bez šance na možný návrat zpět na Zemi.
Dostala štípnutí do boku od Johna.
,,Jau! Já to nemyslela vážně, ty pako!'' zavrčela na Johna. Ten se pouze smál a litoval toho, že tu teď není Ronon.
Zatímco byla Allison otočená zády k Nicholasovi, dostalo se jí dobře známého rozcuchání. Nyní věděla, že osoba za ní je opravdu její bratr.
Jeho stáří na něm nebylo moc znát, vypadal lépe, než starý John a to byl o celé tři roky starší než on. Podíval se své sestře na Atlantskou uniformu a usmál se. ,,Pořád nosíš vlajku špatného státu.''
,,Prosím, nevytahuj to teď.'' odporovala Allison a podívala se na Elizabeth. Ta nevěděla, jestli má být na její straně nebo na té Nicholasově. Radši jen pokrčila rameny.
,,Táta byl Američan.'' diskutovala Allison.
,,Ale narodila jsi se v Glasgow, stejně jako já a máma. To z tebe dělá Skotku a ne Američanku.''
,,ty jsi Skotka?'' zpozorněl Carson. On sám ze Skotska pocházel.
Oba doktoři Rushovi raději vyrazili napřed.
Carson si uchechtnul. ,,Ona je Skotka.''

ALTERNATIVNÍ LANTEA, MĚSTO LANTEN, MUZEUM, VÝSTAVNÍ SÁL
Expozice vystavené v muzeu byly nádherné. Nacházely se zde hlášení z misí, první Atlantské uniformy, P-90, railguny, staré C-4, Athosianské šperky… Hlavním lákadlem zde ale byly zbytky lodi BC-403 Hejkal. Té lodi, která Lanteu zachránila před útokem Oriů.
Kellerová se ihned nalepila na sklo. ,,Bylo by z toho skvělé puzzle.''
Dostalo se jí tichého nesouhlasu.
,,No co? Já puzzle ráda!'' namítla.
,,Začínáš být jako Rodney.'' okomentoval to John.
,,Nerada ruším, ale Nicholas mi chce ještě něco ukázat.'' vyrušila je Allison, když je dohnala.
,,A víš, že za půl hodiny…'' připomenul Carson.
,,Neboj, do půl hodiny budu zpět.''
,,Plukovníku, žádám o povolení odejít.'' otočila se Allison na Johna, usmála se a zasalutovala.
,,Povolení uděleno.'' mávl rukou John.

ALTERNATIVNÍ LANTEA, MĚSTO LANTEN, PŘED MUZEEM, O PŮL HODINY POZDĚJI
,,Kde sakra vězí?'' poklepával Carson nervózně Nohou, kterou měl ještě ráno zlomenou.
Zbývala poslední minuta.
,,Támhle je!'' zvolala najednou Eve a ukazovala směrem k mostu. V dálce se rýsovala běžící ženská postava měřící přibližně půl druhého metru. Dlouhé vlasy jí vlály všemi směry a ZPM v její tašce se div nerozbilo všemi těmi nárazy.
Strojek začal zběsile poblikávat. To byla první známka chystaného skoku.
Carson se, za ruku s ostatními, rozeběhl Allison naproti. Natáhl ruku.
,,Mám to! Mám plány na…''
Uběhnout posledních pár metrů a doříct jedno jediné slovo. To všechno Allison nestihla, protože byla opět vržena do jiné reality…

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...

Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 4. díl

20. října 2013 v 9:24 | Shayla

4. díl - Za zrcadlem I.

JINÁ REALITA, NEZNÁMÁ SOUSTAVA
Allison probudilo hlasité očuchávání něčeho slizkého. Otevřela oči a podívala se na své nohy, kde se zrovna ono stvoření nacházelo. Bylo velmi zaujaté jejími tkaničkami u bot. Čaplo do tlamy tkaničku na levé botě a začalo ji vytahovat. Chováním Alli připomínalo její fenku Brownie v jejích štěněčích letech. Po zběžném prohlédnutí tvora ho přirovnala ke Zmijovlkovi z filmu Avatar. Byl pokrytý černou srstí, hlavu mu zdobily čtyři oči a ze zátylku mu vyrůstala jakási tykadla. Jen nohy měl pouze čtyři. Když se Allison posadila, tvora vyplašila. Nesnažila se ho chytit, stejně, než by si zavázala rozvázanou tkaničku a otřela oslintanou botu, zvíře by bylo dávno pryč.
Rozhlédla se kolem sebe.
Okolí jí připomínalo její rodné Skotsko, do kterého se opět přestěhovala krátce po svém dvacetiletém pobytu ve stázi. Bylo tu chladno, vlhko a dlouhou trávu občas proťal nějaký ten strom. Zřejmě bylo po dešti, protože mezi listy stromů světélkovalo ostré sluneční světlo a všude byl čerstvý vzduch. Rosou sebranou z trávy si upravila rozcuchané vlasy. Po postavení se na nohy zahlédla pár metrů od sebe známou tvář - zvědavě se koukající kulatou hlavu ''zmijovlka''. Usmála se a vytáhla z malé tašky přes rameno, kterou málokdy odkládala, sýrové křupky. Klekla si, aby svého kamaráda nevystrašila. Zamlaskala na něj a hodila jednu sýrovou křupku směrem k němu. Zmijovlk křupku očichal, olízl ji a pak ji snědl. U nohou mu přistála další křupka.
Když si konečně uvědomil, odkud se ty křupky berou, přišel blíž k Allison a strčil hlavu do sáčku s křupkami. Allison se zasmála. Až příliš jako Brownie.
Zkusila ho pohladit. Zmijovlk se cuknutím stáhl a zavrčel. Dlouhé výrostky na jeho hlavě zachrastily podobně, jako pozemský chřestýš chřestí svým chřestítkem. ,,Klídek kámo.'' řekla Alli a natáhla k němu dlaň s další křupkou. Tentokrát se zmijovlk již nechal pohladit. V předklonu si všimla malé svítící věcičky připevněné na jejím náhrdelníku. Sundala si náhrdelník z krku a položila si ho do dlaně. Svítící věc byl Rodneyho strojek. Svítil červeně. S hlubokým povzdechem si Allison lehla zpátky do trávy. U obličeje se jí objevila funící hlava zmijovlka. Začal očichávat přívěšek, který měla v dlani.
,,Už ho mám dlouho. Dostala jsem ho jako dárek k mým dvacát… ehm… čtyřicátým narozeninám. Vyráběla ho má kamarádka. Nejdříve pro sebe, ale pak mi ho darovala.'' Allison se podívala na zmijovlka, který seděl vedle ní. Bylo vidět, že ji poslouchá. Chvíli se na sebe jen tak dívali. Po pár vteřinách zmijovlk natočil ucho a později i celou hlavu směrem ke křoví vzdáleném asi patnáct metrů od něj. Tiše zavrčel. Allison chvíli nevěděla co se děje, ale po pár minutách zaslechla známé hlasy. Vstala a se zmijovlkem v patách zamířila směrem, odkud hlasy přicházely. Za křoviskem byla cesta. Té si předtím nevšimla, ale to teď nebylo důležité. Důležitější byl fakt, kdo po té cestě šel. Poznala plukovníka Johna Shepparda, Teylu Emmagan, Ronona Dexe, doktora Mereditha ''Rodneyho'' McKaye a doktora Carsona Becketta…
… Carsona?
Promnula si oči, aby se ujistila, že je to opravdu on. Zrak ji nešálil. Ve skupině si vesele kráčel skotský lékař Carson Beckett a nebyla na něm žádná známka o tom, že by si v poslední době zlomil nohu. Opět se jí do zorného pole dostal přívěšek, který stále třímala v ruce. Došlo jí, že tohle asi nebude ten Carson Beckett, kterého ona zná. Skupina byla už blízko, proto se rozhodla schovat. Bohužel při svém úniku šlápla na klacík, který pod její vahou prasknul.

Ronon se zastavil a namířil svou zbraň do křoví. Ostatní se podívali tím směrem. Za křovím stála Allison a měla zdvižené ruce, aby ukázala, že je má prázdné.
,,Jé, ahoj! Tak já zase půjdu, jó?'' řekla a jen taktak se vyhnula výstřelu z Rononovy zbraně. Začala utíkat. Nevěděla, kam běží a ani jak a kam se má schovat, aby jí nikdo nenašel.
Po pár minutách běhu jí svitla naděje. Na obzoru se začala rýsovat hvězdná brána. Když doběhla k bráně, rychle zadala adresu. Přívalem adrenalinu měla vygumovanou paměť a jediná adresa, na kterou si vzpomněla, byla ta na Atlantidu. Rychle na DHD zadala potřebné symboly. Ani se neobtěžovala hledat zmijovlka, který už byl kdoví kde.
V okamžiku, kdy se otevřela červí díra, doběhl k bráně i Sheppardův tým z tohoto vesmíru.
Allison opět zvednula ruce nad hlavu. ,,Prosím, nezabíjejte mě. Vím, kdo jste, vím, odkud jste, všechno vám vysvětlím. Není to tak, jak to vypadá. Vím, že je brána na Atlantidě chráněna štítem, který lze vypnout pouze posláním identifikačního kódu. Ten můj mi bude v tomto vesmíru na nic. Také se tam dá dostat ''zadními vrátky'', které vytvořil tady doktor McKay při posledním útoku Geniů na Atlantidu.''
,,Ale jak… pardon, řekla jste ''V tomto vesmíru''?'' zeptal se Rodney.
,,McKayi, nechte si ty řečičky na potom. Prostě ji zastřelíme.'' řekl Ronon.
,,Jsem pro.'' souhlasil John a namířil svou zbraň na Allison.
,,Plukovníku Shepparde, vím, že to nechcete udělat.'' odpověděla Allison.
John odjistil svou zbraň. Zároveň se ale divil tomu, že ho Allison oslovila vyšší hodností, než on má.
,,Johne, prosím, vyslechni mě.'' pokračovala Allison a byla nucena schovat se za DHD před prvním výstřelem.
John obešel DHD a znovu na ní namířil zbraň. ,,Kdo jste?'' zeptal se.
"Než to řeknu, chci odpověď na jednu otázku."
"Poslouchám."
"Žije ještě v tomto vesmíru Elizabeth?" John sklonil zbraň. Bylo to už dvanáct let od doby, kdy Elizabeth Weirovou zabili Replikátoři.
"Kdo jste?!"
"Jsem Allison Rushová. Narodila jsem se 17. října 1973, Glasgow, Skotsko. Už půl roku žiji na Atlantidě. Elizabeth znám už od dětství…"
"A máte bratra. Nicholase Rushe." Skočil jí do řeči Rodney a něco hledal na svém tabletu.
Allison kývla hlavou. "Ano."
Rodney se podíval na Carsona, který už věděl, o co jde.
"Nějaký problém?" zeptala se Allison.
"Jeden by tu byl." Rodney si odmlčel. "Máte být už přes dvacet let mrtvá." S těmito slovy ukázal Rodney tablet, na kterém byl otevřený dokument o PX74-M825.
"Rodney." Připomenul se Carson.
"Ano, já vím, Carsone. Vezmeme ji za tím druhým."

ALTERNATIVNÍ GALAXIE PEGASUS, LANTEA, ATLANTIDA, OŠETŘOVNA, O 30 MINUT POZDĚJI
Allison byla zavedena k lůžku hlídaném mariňáky. Na rtech se jí objevil úsměv, když spatřila známou tvář.
"Carsone!" svolala a rozeběhla se k lůžku. Pár metrů od něj se zastavila a začala si pacienta prohlížet. Na chvíli ztratila úsměv na rtech.
"Jsem to já." Odpověděl Carson. Povytáhl peřinu, kterou byl přikrytý, a odhalil zasádrovanou nohu. Allison se znovu objevil úsměv na rtech. Přišla Carsona obejmout.
"Ani nevíš, čím jsem si prošla."
"Budu hádat. Chtěli tě zabít."
"Jak tohle víš?"
"Zhmotnil jsem se v místnosti s bránou, zažil jsem to samé."
"Takže už ví, kdo jsme?"
"Řekl jsem jim, co vím. Možná se tě budou ještě na něco ptát."
"Ví, že za dvanáct hodin…"
"Ano a počítají s tím."

Druhý Carson s Rodneym ty dvě hrdličky pozorovali.
"Vidíš, že sis našel holku." Promluvil Rodney ke Carsonovi.
"Vidím. Našel jsem si holku…" Carson si odmlčel "… ale v jiném v jiném vesmíru!" řekl téměř s brekem. Sedl si na židli. Osud mu nehrál do karet. Rozešel se s Cadmanovou, zabili ho, naklonovali a teď tu sedí na židli a přemýšlí o svém životě. Vždyť to ani není Carson Beckett, pravý Carson Beckett zemřel před dvanácti lety při explozi. On je pouze jeho klon. Zazářil jen párkrát. Při objevu antického genu, jeho úspěšném naočkování, vytvořením retroviru a při přínosné pomoci, když se Atlantida vracela z Mléčné dráhy zpět do Pegasu.
Z myšlenek ho vytrhnul opět Rodney.
"Carsone… Carsone!"
"Hm?"
"Další."
"Kdo další?"
"No…další." Řekl Rodney a pohodil hlavou k prvnímu Carsonovi a Allison. "A myslím, že tohle tě bude zajímat."

ALTERNATIVNÍ ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
Rodney s Carsonem došli na operační a Carsona potkal šok. Stejný šok, jaký pocítili všichni. Osoba, která se na něj otočila, byla Elizabeth Weirová.
"Vím, jak zmateně to působí, ale věřte, dlouho se tu neohřeji." řekla Elizabeth lehce optimisticky.
John k ní přišel blíže. "Je to divné."
"Co je divné?"
"Divné, že mluvím s někým, kdo je už dávno mrtvý."
"Mrtvý?" Elizabeth si sundala z ruky hodinky a otočila je. Měla na ní umístěný strojek. Svítilo červené světýlko.
"Aha, chápu."
"A tohle je ještě divnější." řekl Rodney. Elizabeth totiž nepřišla sama. Při své cestě nabrala ještě Patricka McKaye, syna Rodneyho z jejího vesmíru, který nyní bedlivě zkoumal Patricii McKayovou. V tomto vesmíru zřejmě hrály roli jiné geny. Co ale Elizabeth zarazilo ještě více, byl fakt, že není první ''ztracená", která sem zabloudila.
John ji zavedl na ošetřovnu.
Carson s Allison ihned zpozorněli, když do místnosti přišel celkem velký hlouček lidí. Allison očima zahledala v davu, když našla "Elizabeth!"
Elizabeth s Patrickem se přivítali s Carsonem a Allison.
"Budu hádat, chtěli vás dva zabít." usmál se Carson.
"Ne, proč?" odpověděla Elizabeth.
Allison se otočila na Carsona a z jejího výrazu se dal vyčíst jasný vzkaz. ''Máš smůlu, chlape."
"Tak jste se tu hezky sešli. Teď byste nám mohli říct, kde jste vzali tohle." vyrušil je John Sheppard a v ruce držel ZPM.
Allison se rychle podívala do své tašky. ZPM, které John držel, bylo "její" ZPM. "Plukovníku." řekla nejistě.
,,Já nejsem plukovník. Pouze podplukovník." Namítl John. ,,Kde jste vzali to ZPM?"
Elizabeth si uvědomila, co se tu děje a spadl jí kámen ze srdce, když zjistila, že ZPM nebylo zničeno při fázovém posunu. "Johne, vrať jí to ZPM."
"Ale…"
"Vrať jí ho. To ZPM je pro nás důležitější, než pro vás."
"Vážně? Přesvědč mně."
"Máme na krku Orie, potřebujeme co nejvíc ZPM. Když mi dá někdo papír a tužku, napíšu sem všechny adresy, na kterých se nachází ZPM."
John si povzdychl. "No dobrá." a vrátil Allison ZPM. Ta ho pevně uchopila a už nepustila.
"Kolik hodin vám ještě…" zeptal se ještě John.
Elizabeth se koukla na hodinky. "Přibližně čtyři."

MEZITÍM KDESI V JINÉ DIMENZI...
Vrata wraithské cely se otevřely a odhalily tři osoby. Wraithský komandér v cele viděl jednu dospělou ženu a dvě děti. "Někdo s vámi chce mluvit." řekl hrubým, hluboko položeným, hlasem.
Za jeho zády se objevila další osoba.
"Michaele." řekla trochu změteně žena. Michael Kenmore zřejmě nebyl v tomto vesmíru mrtvý.
,,Rád vás zase vidím, doktorko Kellerová.'' odpověděl Michael.
,,Co od nás chcete?''
,,Od vás, doktorko Kellerová, nechci nic. Zajímá mně někdo jiný.'' řekl Michael a podíval se za Jennifer Kellerovou. Jeho zrak se upíral na chlapce - Torrena Johna Emmagana. ,,Konečně se opět setkáváme, syne Kanaanův.''
Torren byl zmatený, nevěděl kdo Michael je, nikdy se s ním ve svém vesmíru nesetkal. Něco mu ale říkalo, aby si tuhle hru zahrál. ,,Vskutku.'' odpověděl klidným hlasem, aniž by se na Michaela podíval.
,,Jaké je tedy konečné rozhodnutí o mém návrhu?'' nadhodil téma Michael.
,,Jakém návrhu?''
,,Přidat se ke mně a vytvořit mocnou armádu.''
,,Nikdy.''
,,V tom případě mi nezbývá nic jiného.'' řekl Michael a mávl rukou na stráže. Ty ihned pevně uchopily třetí osobu, která se snažila z jejich sevření vyprostit. ,,Přidej se ke mně, nebo tady dcera Johna Shepparda zemře.''
Torren zaťal zuby. Už několik měsíců se vědělo, že je mezi ním a Eve určitá chemie.
,,Já si to nemyslím.'' S těmito slovy se u Michaelovy hlavy ozvalo cvaknutí zbraně.
Michael byl natolik zabraný do svého řečnění, že si ani nevšiml, že John, pravý John, zneškodnil půlku úlu, aniž by vzbudil pozornost.
Stráže pustily Eve a sáhly po svých zbraních. Jejich ruce však, místo po zbrani, hmátly jen do vzduchu. Torren využil šance a zbraně jim vzal.
,,V mém vesmíru toto udělala Teyla, ale zde to udělám já.'' řekl John a chystal se vystřelit. Za ruku, pas a ramena se ho držela jeho dcera, Torren a Jennifer.
,,Nechápu. Jak myslíte to…'' poznamenal zmateně Michael. ,,…v mém vesmíru?'' Když se však otočil, nikdo za ním již nestál.

Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 3. díl

20. října 2013 v 9:22 | Shayla

3. díl - Nová hrozba, část druhá


LANTEA, ATLANTIDA, VEČER
Západ slunce. Temné obrysy prastarého antického města Atlantidy kontrastující s blyštivou hladinou oceánu planety Lantea. Jeden mrtvý wraith, jeden Ori. Dalších pět set Atlanťanů připravených k boji.
Dvě osoby rychle padající z jedné z věží…
…slabý záblesk teleportačního paprsku.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA
Můstek Tau'rijské vesmírné lodi. Zhmotnění dvou osob před kapitánským křeslem.
,,Vítejte na palubě lodi Hejkal!'' přivítala je s úsměvem plukovník Samantha Carterová ve velícím křesle. Na palubě české lodi byste čekali, že bude velet nějaký Čech, ale IOA se shodla na tom, že zatím do vedení postaví někoho zkušenějšího. Jak jinak.
Kolem stojící lékaři se ihned chopili Becketta, posadili ho na lékařský vozík a odvezli na místní ošetřovnu. Carterová se otočila na Allison. ,,Ráda vás zase vidím.'' Alli kývla na souhlas. Pak se zarazila. ,,Adria…''
,,…Zmizela neznámo kam. Snad už o ní neuslyšíme.'' Samantha si odmlčela. ,,Kvůli bezpečnosti jsme většinu Atlanťanů přenesli sem nahoru.''
,,Plukovníku! Orijské lodě tu každou chvíli budou!'' ozval se jeden z důstojníků sledující senzory.
,,Dobře, je čas. Aktivujte to.'' odpověděla Carterová.
,,Na co je čas? Co chcete udělat?'' optávala se hned Allison.
,,Chceme použít Artušův plášť a zakrýt nás i celou Lanteu.'' Řeč byla o přístroji, který způsobuje fázový posun a žádný Ori ho nezjistí a ani se přes něj nedostane.
Alli mávla rukou k oknu, za kterým se rýsovala modrá planeta s malou tečkou na povrchu - Atlantidou. ,,Vy chcete schovat celou planetu?'' a vzala do ruky vysílačku.
,,Doktorka Weirová s tím již souhlasila.'' zarazila ji Carterová. ,,Vy byste měla jít utěšovat své blízké. Hlavně všechny ty děti. Jistě budou v šoku z fázového posunu a Oriů.''

Pak se celá loď a planeta rozzářila jasným světlem. A stejně rychle, jako zazářila, se zase vrátila do své původní podoby. Carterová opatrně otevřela oči, které měla při posunu zavřené. Pohlédla na nejblíže stojícího důstojníka. ,,Povedlo se?''
,,Vypadá to tak. Orijské lodě právě dorazily a zdá se, že nás nevidí.''

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, KRÁTCE PO FÁZOVÉM POSUNU
Na Atlantidě se též probírali z fázového posunu. Zbylo tu jen pár lidí. Mezi nimi i Weirová, Sheppard, McKay a Zelenka. Jedna Orijská loď zrovna proletěla skrze operační. Všichni mohli vidět její vnitřek a posádku.
,,Tak tohle je divný.'' poznamenal John Sheppard, který zrovna stál na schodech a sledoval, jak kolem něj a skrze něj proplouvá obří Orijská loď. ,,Svým způsobem je to i nechutný.'' přidal se Zelenka, který stál o pár schodů pod Sheppardem.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Evakuovaní Atlanťané byli potichu. Pár se jich zvedlo, když šero v místnosti prolomila jasná světla zářivek na chodbě. Carterová odešla a Allison chvíli stála v jednom z hangárů a hleděla na přibližně dvě stovky Atlanťanů. Většinu z nich doposud neměla šanci poznat. Hrobové ticho narušilo zapípání s lehkou ozvěnou. Mezi nohami Atlanťanů se propletl malý robot. ,,Troopy?'' zeptala se zmateně Allison. Robot nadšeně zapípal, když poznal známou tvář. Byl vybaven antigravitačním pohonem a vznášel se pár centimetrů nad zemí. Proto se nemohlo stát, že by někomu najel na nohu. Ihned se ''rozletěl'' směrem k Alli a během pár vteřin se jí lísal k noze.
Dopředu se procpala i Eve s Patrickem a Torrenem. ,,Našli jsme ho mezi zásobami a vybavením pro Atlantidu.'' řekla Eve.
,,Já ho zprovoznil!'' vykřikl Patr.
Eve do něj šťouchla loktem. ,,Nehraj si na génia, nikdo na tebe není zvědavej.'' Patrick na Eve vyplázl jazyk. Torren se jen nenápadně usmíval.

ATLANTIDA, KANCELÁŘ VELITELE, O HODINU POZDĚJI
,,Takže, co teď?'' otočil se John na Elizabeth.
,,Předpokládáme, že tu Orijské lodě ještě nějakou dobu pobudou. Zachovala bych radiový klid a žádné plandování mezi Hejkalem a Lanteou.''
,,Víte, že ten fázový posun nedokážeme udržet moc dlouho, že jo? A pokud to nestihneme vypnout dříve, než ten Artušův tentononc zkolabuje, může nás to rozházet do různých realit?'' začal mluvit Rodney, který se právě vrátil z rychlého průzkumu Atlantidy. ,,O čem to mluvíš?'' zeptala se Elizabeth. ,,Mluvím o tom, že když jsme takhle fázově posunutí, můžeme se nedopatřením snadno zhmotnit v jiném vesmíru.''
,,Tak to je fajn.'' odpověděl mu John.
,,Přišla na to Carterová.'' odseknul Rodney.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL
Ani po několika hodinách Oriové nevzdali své pátrání po Atlantidě. Asgard jménem Hades, kterému posádka říkala Pepča, spolu s Carterovou kontrolovali Artušův plášť, který zatím fungoval perfektně. Kolem se motalo několik českých vědců a občas si nějaký z nich zanadával hezky po česku, když se mu něco nedařilo, nebo když zakopl o bednu s nářadím. Celý Hejkal byl ponořen do šera, protože Artušův plášť užíral mnoho energie. Svítilo jen pár světel, nepotřebné sekce byly zavřené a zapnuto bylo jen pár přístrojů.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Na jedné z beden hangáru byla postavena halogenka a vedle ní byla opřená Allison. Jemné, modrofialové světlo jí nutilo upadnout do hlubokého spánku. Naproti ní, na druhé straně bedny, se rozvalila Eve a měla stejné pocity. Vlastně všichni Atlanťané na palubě Hejkala se cítili stejně. Většina z nich spala, Patrick provokoval Troopyho a Torren v jedné z krabic objevil deky a rozdával je všem, kdo nějakou chtěli. Už dlouhou dobu se nic významného nedělo.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, O 8 HODIN POZDĚJI
John stál v operačním a odrážel se hlavou ode zdi. Elizabeth, která ho už nějakou dobu pozorovala, sykla. ,,Johne…''
,,Hm?'' John otočil hlavu na Elizabeth.
,,Bude tě z toho bolet hlava.''
,,Ta už mně bolí stejně. Potřebuju pracovat, nudím se!''
,,Bohužel, teď nezmůžeme nic. Vše je teď na Hejkalovi.''
,,Hejkalovi?'' vložil se do diskuse Zelenka. ,,Proč mi nikdo neřekl, že už je tady? Dejte mi někoho s ATA genem, chci vidět to skvostné dílo zlatých českých ručiček.''
,,Nikam.'' zarazila ho Elizabeth.
,,Ty volééé…'' odfrkl si Zelenka a šel trucovat do hangáru k Pudle jumperům.
,,Typickej Čech.'' řekl si pro sebe John a Elizabeth mu s úsměvem položila svou hlavu na rameno.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Na Hejkalu se Patrick usilovně snažil, aby mu Troopy něco udělal. Neustále ho dráždil a šťouchal do něj. Alli to bylo celkem jedno, protože se jí konečně povedlo usnout. Co jiného jí také, po dvanácti hodinách bez žádné akce, zbývalo?

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
Na Atlantidě zatím Rodney předváděl Elizabeth a Johnovi jejich ''výhodu'', když Artušův plášť zkolabuje a rozhází všechny do různých realit. Tou výhodou byl malý, sotva viditelný, kulatý přístrojek, který byl nedávno vytvořen v Oblasti 51 speciálně pro tyto případy.
,,Každých dvanáct hodin se tento přístroj zapne a bude hledat správnou realitu. Je nastaven na tu naší, takže, pochopitelně, bude hledat co nejrychlejší cestu domů.''
,,Když…'' vlezl John Rodneymu do řeči.
,,Když Artušův plášť selže a nás to rozhází mezi reality, to je snad jasné, ne?!''
John zahýbal ušima na znamení, že na něj Rodney nemusí křičet. ,,Není…''
Rodney si povzdechl a pokračoval ve vysvětlování. ,,Můžeš si ho připnout kamkoliv, nejlépe na nějaké skryté místo, protože až tě v té jiné realitě chytí, tak tě budou prohledávat.'' a přitiskl Johnovi na čelo jeden ze strojků. ,,Když bude svítit červené světýlko, znamená to, že nejsi ve správné realitě a za dvanáct hodin očekávej další skok. Naopak, když svítí zelené světýlko, skoky přestanou, protože ses dostal zpátky do naší reality.''
,,A co když to bude svítit jinou barvou?'' opáčil se John a sundal si strojek z čela.
,,Cože?''
,,Řekl jsi, že to bude svítit buď červenou, nebo zelenou barvou. Co když to ale bude svítit nějakou jinou barvou?''
,,Co to zase vymýšlíš? Nebude to svítit jinou barvou!''

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Patrovi se povedlo vyprovokovat Troopyho natolik, že Troopy utekl a Patrick ho teď honil po celém Hejkalu.
Proběhl snad celou loď, kromě můstku a kajut posádky, když Troopy rychle zaplul do místnosti s Artušovým pláštěm, kde Samantha s Hadesem prováděli pravidelnou kontrolu. Troopy rychle zapípal na pomoc a hned na to se ve dveřích objevil Patrick. Nevěnoval moc pozornosti místnímu personálu, jeho cílem bylo chytit Troopyho a zjistit, co všechno umí. Nenapadlo ho, že se může zeptat Hadese.

ATLANTIDA, KONFERENČNÍ MÍSTNOST, O 15 MINUT POZDĚJI
,,Všechny věci nebo osoby, kterých se při skoku budete dotýkat, se přenesou s vámi. Také doporučuji, když najdete někoho našeho, chytit se před skokem za ruce. Strojek totiž nejede podle přesného algoritmu. Pouze náhodně skáče z jedné reality do druhé. Takže pokud nechcete svého nalezence zase ztratit, před skokem ho pořádně obejměte.''
Rodney právě vysvětloval ''svůj plán'' ostatním, co zůstali na Atlantidě. Když viděl laický výraz několika Caldwellových vojáků, mávl na vědce ze své sekce a ti ihned začali vojákům vše znovu vysvětlovat.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
To samé by dělala i Samantha Carterová na Hejkalu, kdyby neměla co dočinění s rozjíkaným děckem a vystrašeným Asgardským robotem.
Troopy se snažil uniknout mezi nohami pracujících vědců. Kličkoval mezi nimi, když omylem do jednoho vědce narazil, ten ztratil rovnováhu a rozplácl se na ovládacím panelu. Musel asi něco zmáčknout, protože všechna světla najednou zablikala a zhasla.
,,Myslím, že máme problém.'' ozval se z černočerné tmy Hadesův hlas.

ATLANTIDA, RODNEYHO LABORATOŘ, ZA 20 MINUT
Rodneymu zrovna zhaslo světlo nad hlavou a ostatní přístroje se též vypnuly. ,,No to si ze mě dělá… Radku!'' vykřikl Rodney do šera prázdné laboratoře. ''Poslepu a po hmatu'' došel k nejbližšímu transportéru. Když zjistil, že též nefunguje, naštval se ještě víc. Zapnul vysílačku. ,,Elizabeth?''
,,Já vím, Rodney!'' ozvalo se křaplavě z vysílačky. Alespoň rádiová komunikace fungovala. Ale co tím Elizabeth myslela?
Rodney došel k nejbližšímu oknu a otevřel ho. Zjistil, že se celé město vypíná a znova zapíná. Blikalo jako vánoční stromeček.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
,,Hejkal volá Atlantidu! Opakuji. Hejkal volá Atlantidu, ozvěte se!'' znělo skrze celé operační.
,,Tady Shep… ehm, Weirová, slyšíme vás. Co se děje?''
,,Došlo ke zkratu a celé fázové pole kolabuje. Plukovník Carterová chce McKaye tady nahoře!''
Rodney zrovna přišel do operačního a zaslechl tuto zprávu. ,,Sam chce, abych přišel za ní na návštěvu?'' řekl zamilovaně.
,,Rodney!'' okřikla ho Elizabeth. Rodney si dal ruce na hlavu a přikrčil se. ,,Prosím, nevraždi mně.''
,,Vem si jumper, Lorne už na tebe čeká v hangáru.''
Hned, jak Rodney zmizel, si Elizabeth oddechla a opřela se o jednu z konzol.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR F-302
Jakmile jumper přistál v hangáru, Rodney co nejrychleji vyšel ven a začal se rozhlížet. Celý hangár byl natřen na bílo a vysoko na stropě byla namalovaná vlajka České Republiky. Probralo ho až zachrastění bedny s něčím kovovým. Rodney sklopil hlavu a vyjekl. Elizabeth měla pravdu s tím, že se Allison dokáže připlížit jako duch. Stála jen pár centimetrů od něj. Znovu zachrastila s krabicí. ,,Potřebuju helfnout s tímhle.''
Rodney si od ní vzal krabici a otevřel ji. Byla celá plná miniaturních strojků na transdimenzionální skoky. ,,Ale no tak!'' zanadával Rodney.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, MŮSTEK, O PÁR MINUT POZDĚJI
,,Může vás to přesunout kamkoliv. Místo na Atlantidě nebo na Hejkalu můžete skončit na nějaké planetě nebo lodi. A to nejen v naší dimenzi. Dal jsem tam pojistku, abyste neskončili jako volně plující kus masa ve vesmíru.''
,,Rodney…'' odkašlala si Allison. Rodney prudce trhnul hlavou směrem k ní. ,,Co?!'' a pak si chytil šlachy na krku a beze slov dal najevo bolest.
,,Musíme Hejkala obehnat štítem.''
,,A proč jako?''
,,No… řekněme, že až ten Artušův plášť zkolabuje, zničí všechny lodě v okolí. Na Atlantidě už štít běží.''
,,Ale jak…''
Alli vzala do ruky svou vysílačku a zatočila s ní mezi prsty levé ruky. ,,Jejda.''
,,No dobře. Dejme tomu, že Hejkal zapne štíty, ale jak ho ochráníme, když je Artušův plášť uvnitř lodi?''
Allison se otočila a za ní se objevil Asgardský robot. ,,Troopy zvládne let vesmírem a Hades mu namontoval generátor štítu.''
,,A nemá Hades náhodou na práci…'' Rodneyho zarazil Allisonin výraz. ,,... Ovšem, je to Asgard, ti zvládají všechno rychle.'' řekl s pohrdavým obličejem.
Troopy mezitím vyrazil do hangáru. Ze zvuků, které vydával, se dalo vyvodit, že si zvesela píská. Allison pohodila hlavou ve směru, jakým Troopy před chvílí zmizel. ,,No? Stačí trocha optimismu a hned to jde lépe.''
Rodney se zamračil, ale když viděl usměvavé výrazy všech Atlanťanů, začal se též, ironicky, usmívat. Jakmile se otočil k odchodu, smích ho přešel.
Světla opět zablikala. Allisonin tablet pípnul. Alli vzala do ruky vysílačku a spojila se s Samanthou Carterovou. ,,Plukovníku, je čas. Troopy vyslal signál, že je připraven.''
Z vysílačky se ozval tichý souhlas.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, MŮSTEK
Carterová kývla na Hadese, který spustil teleport. Artušův plášť zasvítil, ale místo toho, aby zmizel, zůstal na svém místě.
,,Ehm…'' vydala ze sebe zmatená Samantha. Podívala se na Hadese. Ten spustil telepat znovu. Opět negativní. Spustila se vysílačka. ,,Kde to vázne?''
,,Nevíme, Artušův plášť se odmítá transformovat.''
,,Možná máte málo šťávy.'' ozval se z vysílačky jiný hlas.
,,Má Hejkal mezi zásobami i to ZPM pro Atlantidu?'' zazněl opět ženský hlas.
,,Jistě, že má.'' poté bylo slyšet křupnutí. ,,Sam, řekni mi, kde…'' zase křupnutí.
,,Rodney, máš snad svojí vysílačku, ne?''
,,Hlavně se mi tu nehádejte. Prosím!'' zkrotila je Samantha. ,,Pověřuji doktorku Rushovou, aby to ZPM přinesla.''
Alli hodila na Rodneyho lišácký výraz a odebrala se do hangáru s bednami pro ZPM. Po cestě poslala Troopymu zprávu, aby šel za ní.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, CHODBA
Když se setkali, nahrála do jeho paměti zprávu. Také mu řekla, aby si zapnul štít. Se ZPM v ruce šla směrem k Artušovu plášti. Každé zablikání světel ji nutilo zrychlovat. Zbývalo jen pár metrů a celá loď začínala zářit. Těsně před tím, než stihla doběhnout, Artušův plášť zkolaboval. Zazářilo jasné bílé světlo a pak už jen tma.

Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 3. díl

9. června 2013 v 11:54 | Shayla

3. díl - Nová hrozba, část druhá

LANTEA, ATLANTIDA, VEČER
Západ slunce. Temné obrysy prastarého antického města Atlantidy kontrastující s blyštivou hladinou oceánu planety Lantea. Jeden mrtvý wraith, jeden Ori. Dalších pět set Atlanťanů připravených k boji.
Dvě osoby rychle padající z jedné z věží…
…slabý záblesk teleportačního paprsku.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA
Můstek Tau'rijské vesmírné lodi. Zhmotnění dvou osob před kapitánským křeslem. ,,Vítejte na palubě lodi Hejkal!'' přivítala je s úsměvem plukovník Samantha Carterová ve velícím křesle. Na palubě české lodi byste čekali, že bude velet nějaký Čech, ale IOA se shodla na tom, že zatím do vedení postaví někoho zkušenějšího. Jak jinak.
Kolem stojící lékaři se ihned chopili Becketta, posadili ho na lékařský vozík a odvezli na místní ošetřovnu. Carterová se otočila na Allison. ,,Ráda vás zase vidím.'' Alli kývla na souhlas. Pak se zarazila. ,,Adria…''
,,…Zmizela neznámo kam. Snad už o ní neuslyšíme.'' Samantha si odmlčela. ,,Kvůli bezpečnosti jsme většinu Atlanťanů přenesli sem nahoru.''
,,Plukovníku! Orijské lodě tu každou chvíli budou!'' ozval se jeden z důstojníků sledující senzory. ,,Dobře, je čas. Aktivujte to.'' odpověděla Carterová. ,,Na co je čas? Co chcete udělat?'' optávala se hned Allison. ,,Chceme použít Artušův plášť a zakrýt nás i celou Lanteu.'' Řeč byla o přístroji, který způsobuje fázový posun a žádný Ori ho nezjistí a ani se přes něj nedostane.
Alli mávla rukou k oknu, za kterým se rýsovala modrá planeta s malou tečkou na povrchu - Atlantidou. ,,Vy chcete schovat celou planetu?'' a vzala do ruky vysílačku. ,,Doktorka Weirová s tím již souhlasila.'' zarazila ji Carterová. ,,Vy byste měla jít utěšovat své blízké. Hlavně všechny ty děti. Jistě budou v šoku z fázového posunu a Oriů.''

Pak se celá loď a planeta rozzářila jasným světlem. A stejně rychle, jako zazářila, se zase vrátila do své původní podoby. Carterová opatrně otevřela oči, které měla při posunu zavřené. Pohlédla na nejblíže stojícího důstojníka. ,,Povedlo se?''
,,Vypadá to tak. Orijské lodě právě dorazily a zdá se, že nás nevidí.''

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, KRÁTCE PO FÁZOVÉM POSUNU
Na Atlantidě se též probírali z fázového posunu. Zbylo tu jen pár lidí. Mezi nimi i Weirová, Sheppard, McKay a Zelenka. Jedna Orijská loď zrovna proletěla skrze operační. Všichni mohli vidět její vnitřek a posádku.
,,Tak tohle je divný.'' poznamenal John Sheppard, který zrovna stál na schodech a sledoval, jak kolem něj a skrze něj proplouvá obří Orijská loď. ,,Svým způsobem je to i nechutný.'' přidal se Zelenka, který stál o pár schodů pod Sheppardem.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Evakuovaní Atlanťané byli potichu. Pár se jich zvedlo, když šero v místnosti prolomila jasná světla zářivek na chodbě. Carterová odešla a Allison chvíli stála v jednom z hangárů a hleděla na přibližně dvě stovky Atlanťanů. Většinu z nich doposud neměla šanci poznat. Hrobové ticho narušilo zapípání s lehkou ozvěnou. Mezi nohami Atlanťanů se propletl malý robot. ,,Troopy?'' zeptala se zmateně Allison. Robot nadšeně zapípal, když poznal známou tvář. Byl vybaven antigravitačním pohonem a vznášel se pár centimetrů nad zemí. Proto se nemohlo stát, že by někomu najel na nohu. Ihned se ''rozletěl'' směrem k Alli a během pár vteřin se jí lísal k noze.
Dopředu se procpala i Eve s Patrickem a Torrenem. ,,Našli jsme ho mezi zásobami a vybavením pro Atlantidu.'' řekla Eve. ,,Já ho zprovoznil!'' vykřikl Patr. Eve do něj šťouchla loktem. ,,Nehraj si na génia, nikdo na tebe není zvědavej.'' Patrick na Eve vyplázl jazyk. Torren se jen nenápadně usmíval.

ATLANTIDA, KANCELÁŘ VELITELE, O HODINU POZDĚJI
,,Takže, co teď?'' otočil se John na Elizabeth. ,,Předpokládáme, že tu Orijské lodě ještě nějakou dobu pobudou. Zachovala bych radiový klid a žádné plandování mezi Hejkalem a Lanteou.''
,,Víte, že ten fázový posun nedokážeme udržet moc dlouho, že jo? A pokud to nestihneme vypnout dříve, než ten Artušův tentononc zkolabuje, může nás to rozházet do různých realit?'' začal mluvit Rodney, který se právě vrátil z rychlého průzkumu Atlantidy. ,,O čem to mluvíš?'' zeptala se Elizabeth. ,,Mluvím o tom, že když jsme takhle fázově posunutí, můžeme se nedopatřením snadno zhmotnit v jiném vesmíru.''
,,Tak to je fajn.'' odpověděl mu John. ,,Přišla na to Carterová.'' odseknul Rodney.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL
Ani po několika hodinách Oriové nevzdali své pátrání po Atlantidě. Asgard jménem Hades, kterému posádka říkala Pepča, spolu s Carterovou kontrolovali Artušův plášť, který zatím fungoval perfektně. Kolem se motalo několik českých vědců a občas si nějaký z nich zanadával hezky po česku, když se mu něco nedařilo, nebo když zakopl o bednu s nářadím. Celý Hejkal byl ponořen do šera, protože Artušův plášť užíral mnoho energie. Svítilo jen pár světel, nepotřebné sekce byly zavřené a zapnuto bylo jen pár přístrojů.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Na jedné z beden hangáru byla postavena halogenka a vedle ní byla opřená Allison. Jemné, modrofialové světlo jí nutilo upadnout do hlubokého spánku. Naproti ní, na druhé straně bedny, se rozvalila Eve a měla stejné pocity. Vlastně všichni Atlanťané na palubě Hejkala se cítili stejně. Většina z nich spala, Patrick provokoval Troopyho a Torren v jedné z krabic objevil deky a rozdával je všem, kdo nějakou chtěli. Už dlouhou dobu se nic významného nedělo.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, O 8 HODIN POZDĚJI
John stál v operačním a odrážel se hlavou ode zdi. Elizabeth, která ho už nějakou dobu pozorovala, sykla. ,,Johne…''
,,Hm?'' John otočil hlavu na Elizabeth.
,,Bude tě z toho bolet hlava.''
,,Ta už mně bolí stejně. Potřebuju pracovat, nudím se!''
,,Bohužel, teď nezmůžeme nic. Vše je teď na Hejkalovi.''
,,Hejkalovi?'' vložil se do diskuse Zelenka. ,,Proč mi nikdo neřekl, že už je tady? Dejte mi někoho s ATA genem, chci vidět to skvostné dílo zlatých českých ručiček.''
,,Nikam.'' zarazila ho Elizabeth. ,,Ty volééé…'' odfrkl si Zelenka a šel trucovat do hangáru k Pudle jumperům.
,,Typickej Čech.'' řekl si pro sebe John a Elizabeth mu s úsměvem položila svou hlavu na rameno.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Na Hejkalu se Patrick usilovně snažil, aby mu Troopy něco udělal. Neustále ho dráždil a šťouchal do něj. Alli to bylo celkem jedno, protože se jí konečně povedlo usnout. Co jiného jí také, po dvanácti hodinách bez žádné akce, zbývalo?

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
Na Atlantidě zatím Rodney předváděl Elizabeth a Johnovi jejich ''výhodu'', když Artušův plášť zkolabuje a rozhází všechny do různých realit. Tou výhodou byl malý, sotva viditelný, kulatý přístrojek, který byl nedávno vytvořen v Oblasti 51 speciálně pro tyto případy.
,,Každých dvanáct hodin se tento přístroj zapne a bude hledat správnou realitu. Je nastaven na tu naší, takže, pochopitelně, bude hledat co nejrychlejší cestu domů.''
,,Když…'' vlezl John Rodneymu do řeči.
,,Když Artušův plášť selže a nás to rozhází mezi reality, to je snad jasné, ne?!''
John zahýbal ušima na znamení, že na něj Rodney nemusí křičet. ,,Není…''
Rodney si povzdechl a pokračoval ve vysvětlování. ,,Můžeš si ho připnout kamkoliv, nejlépe na nějaké skryté místo, protože až tě v té jiné realitě chytí, tak tě budou prohledávat.'' a přitiskl Johnovi na čelo jeden ze strojků. ,,Když bude svítit červené světýlko, znamená to, že nejsi ve správné realitě a za dvanáct hodin očekávej další skok. Naopak, když svítí zelené světýlko, skoky přestanou, protože ses dostal zpátky do naší reality.''
,,A co když to bude svítit jinou barvou?'' opáčil se John a sundal si strojek z čela.
,,Cože?''
,,Řekl jsi, že to bude svítit buď červenou, nebo zelenou barvou. Co když to ale bude svítit nějakou jinou barvou?''
,,Co to zase vymýšlíš? Nebude to svítit jinou barvou!''

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
Patrovi se povedlo vyprovokovat Troopyho natolik, že Troopy utekl a Patrick ho teď honil po celém Hejkalu.
Proběhl snad celou loď, kromě můstku a kajut posádky, když Troopy rychle zaplul do místnosti s Artušovým pláštěm, kde Samantha s Hadesem prováděli pravidelnou kontrolu. Troopy rychle zapípal na pomoc a hned na to se ve dveřích objevil Patrick. Nevěnoval moc pozornosti místnímu personálu, jeho cílem bylo chytit Troopyho a zjistit, co všechno umí. Nenapadlo ho, že se může zeptat Hadese.

ATLANTIDA, KONFERENČNÍ MÍSTNOST, O 15 MINUT POZDĚJI
,,Všechny věci nebo osoby, kterých se při skoku budete dotýkat, se přenesou s vámi. Také doporučuji, když najdete někoho našeho, chytit se před skokem za ruce. Strojek totiž nejede podle přesného algoritmu. Pouze náhodně skáče z jedné reality do druhé. Takže pokud nechcete svého nalezence zase ztratit, před skokem ho pořádně obejměte.''
Rodney právě vysvětloval ''svůj plán'' ostatním, co zůstali na Atlantidě. Když viděl laický výraz několika Caldwellových vojáků, mávl na vědce ze své sekce a ti ihned začali vojákům vše znovu vysvětlovat.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR
To samé by dělala i Samantha Carterová na Hejkalu, kdyby neměla co dočinění s rozjíkaným děckem a vystrašeným Asgardským robotem.
Troopy se snažil uniknout mezi nohami pracujících vědců. Kličkoval mezi nimi, když omylem do jednoho vědce narazil, ten ztratil rovnováhu a rozplácl se na ovládacím panelu. Musel asi něco zmáčknout, protože všechna světla najednou zablikala a zhasla.
,,Myslím, že máme problém.'' ozval se z černočerné tmy Hadesův hlas.

ATLANTIDA, RODNEYHO LABORATOŘ, ZA 20 MINUT
Rodneymu zrovna zhaslo světlo nad hlavou a ostatní přístroje se též vypnuly. ,,No to si ze mě dělá… Radku!'' vykřikl Rodney do šera prázdné laboratoře. ''Poslepu a po hmatu'' došel k nejbližšímu transportéru. Když zjistil, že též nefunguje, naštval se ještě víc. Zapnul vysílačku. ,,Elizabeth?''
,,Já vím, Rodney!'' ozvalo se křaplavě z vysílačky. Alespoň rádiová komunikace fungovala. Ale co tím Elizabeth myslela?
Rodney došel k nejbližšímu oknu a otevřel ho. Zjistil, že se celé město vypíná a znova zapíná. Blikalo jako vánoční stromeček.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
,,Hejkal volá Atlantidu! Opakuji. Hejkal volá Atlantidu, ozvěte se!'' znělo skrze celé operační.
,,Tady Shep… ehm, Weirová, slyšíme vás. Co se děje?''
,,Došlo ke zkratu a celé fázové pole kolabuje. Plukovník Carterová chce McKaye tady nahoře!''
Rodney zrovna přišel do operačního a zaslechl tuto zprávu. ,,Sam chce, abych přišel za ní na návštěvu?'' řekl zamilovaně.
,,Rodney!'' okřikla ho Elizabeth. Rodney si dal ruce na hlavu a přikrčil se. ,,Prosím, nevraždi mně.''
,,Vem si jumper, Lorne už na tebe čeká v hangáru.''
Hned, jak Rodney zmizel, si Elizabeth oddechla a opřela se o jednu z konzol.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, HANGÁR F-302
Jakmile jumper přistál v hangáru, Rodney co nejrychleji vyšel ven a začal se rozhlížet. Celý hangár byl natřen na bílo a vysoko na stropě byla namalovaná vlajka České Republiky. Probralo ho až zachrastění bedny s něčím kovovým. Rodney sklopil hlavu a vyjekl. Elizabeth měla pravdu s tím, že se Allison dokáže připlížit jako duch. Stála jen pár centimetrů od něj. Znovu zachrastila s krabicí. ,,Potřebuju helfnout s tímhle.''
Rodney si od ní vzal krabici a otevřel ji. Byla celá plná miniaturních strojků na transdimenzionální skoky. ,,Ale no tak!'' zanadával Rodney.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, MŮSTEK, O PÁR MINUT POZDĚJI
,,Může vás to přesunout kamkoliv. Místo na Atlantidě nebo na Hejkalu můžete skončit na nějaké planetě nebo lodi. A to nejen v naší dimenzi. Dal jsem tam pojistku, abyste neskončili jako volně plující kus masa ve vesmíru.''
,,Rodney…'' odkašlala si Allison. Rodney prudce trhnul hlavou směrem k ní. ,,Co?!'' a pak si chytil šlachy na krku a beze slov dal najevo bolest.
,,Musíme Hejkala obehnat štítem.''
,,A proč jako?''
,,No… řekněme, že až ten Artušův plášť zkolabuje, zničí všechny lodě v okolí. Na Atlantidě už štít běží.''
,,Ale jak…''
Alli vzala do ruky svou vysílačku a zatočila s ní mezi prsty levé ruky. ,,Jejda.''
,,No dobře. Dejme tomu, že Hejkal zapne štíty, ale jak ho ochráníme, když je Artušův plášť uvnitř lodi?''
Allison se otočila a za ní se objevil Asgardský robot. ,,Troopy zvládne let vesmírem a Hades mu namontoval generátor štítu.''
,,A nemá Hades náhodou na práci…'' Rodneyho zarazil Allisonin výraz. ,,... Ovšem, je to Asgard, ti zvládají všechno rychle.'' řekl s pohrdavým obličejem.
Troopy mezitím vyrazil do hangáru. Ze zvuků, které vydával, se dalo vyvodit, že si zvesela píská. Allison pohodila hlavou ve směru, jakým Troopy před chvílí zmizel. ,,No? Stačí trocha optimismu a hned to jde lépe.''
Rodney se zamračil, ale když viděl usměvavé výrazy všech Atlanťanů, začal se též, ironicky, usmívat. Jakmile se otočil k odchodu, smích ho přešel.
Světla opět zablikala. Allisonin tablet pípnul. Alli vzala do ruky vysílačku a spojila se s Samanthou Carterovou. ,,Plukovníku, je čas. Troopy vyslal signál, že je připraven.''
Z vysílačky se ozval tichý souhlas.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, MŮSTEK
Carterová kývla na Hadese, který spustil teleport. Artušův plášť zasvítil, ale místo toho, aby zmizel, zůstal na svém místě.
,,Ehm…'' vydala ze sebe zmatená Samantha. Podívala se na Hadese. Ten spustil telepat znovu. Opět negativní. Spustila se vysílačka. ,,Kde to vázne?''
,,Nevíme, Artušův plášť se odmítá transformovat.''
,,Možná máte málo šťávy.'' ozval se z vysílačky jiný hlas.
,,Má Hejkal mezi zásobami i to ZPM pro Atlantidu?'' zazněl opět ženský hlas.
,,Jistě, že má.'' poté bylo slyšet křupnutí. ,,Sam, řekni mi, kde…'' zase křupnutí.
,,Rodney, máš snad svojí vysílačku, ne?''
,,Hlavně se mi tu nehádejte. Prosím!'' zkrotila je Samantha. ,,Pověřuji doktorku Rushovou, aby to ZPM přinesla.''
Alli hodila na Rodneyho lišácký výraz a odebrala se do hangáru s bednami pro ZPM. Po cestě poslala Troopymu zprávu, aby šel za ní.

LANTEA, OBĚŽNÁ DRÁHA, BC-304 HEJKAL, CHODBA
Když se setkali, nahrála do jeho paměti zprávu. Také mu řekla, aby si zapnul štít. Se ZPM v ruce šla směrem k Artušovu plášti. Každé zablikání světel ji nutilo zrychlovat. Zbývalo jen pár metrů a celá loď začínala zářit. Těsně před tím, než stihla doběhnout, Artušův plášť zkolaboval. Zazářilo jasné bílé světlo a pak už jen tma.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…

Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 2. díl

12. května 2013 v 9:21 | Shayla


2. díl - Nová hrozba, část první

ATLANTIDA, OŠETŘOVNA
,,Au...au...au!'' ozývalo se každou chvíli z ošetřovny. Beckett seděl s pinzetou obalenou vydesinfikovanou vatou naproti Allison a čistil jí zranění od skla, které měla všude po obličeji a hlavně na obou předloktích. ,,Au!'' ucukla znovu Allison. Desinfekce příšerně pálila.
,,Když sebou budete pořád škubat, budeme tu ještě dlouho.'' namítl Beckett. O stůl dál seděla doktorka Jennifer Kellerová a s pobavením ty dva sledovala. Beckett se na ní otočil. ,,Něco k smíchu, Jennifer?'' Kellerová znovu vytáhla koutky do úsměvu. ,,Ale nic. Jen je vtipné vás dva pozorovat.'' Beckett se raději otočil zpátky k Allison a dál jí desinfikoval rány. ,,Au!'' vykřikla znovu Allison.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, HANGÁR PUDDLE JUMPERŮ
Na druhé straně města se malá Eve Sheppardová učila používat Antickou technologii. Dostala na starost jeden puddle jumper.
,,Jumper se řídí touto konzolí. Nastartuje se tak, že se dotkneš právě té konzole. Jumper rozpozná Antický gen a bude se řídit tvými myšlenkami.'' vysvětloval své dceři John sedící v křesle co-pilota. ,,Je to jako všechny antické přístroje. Akorát, že tohle létá a střílí.'' John si odmlčel. ,,Ale střílet nebudeme, jo?'' usmál se na Eve a položil její ruku na konzoli jumperu, která se ihned zapla a začala svítit. Eve zůstala v úžasu civět. Zkusila dát ruku pryč. Konzola zhasla a rozsvítila se teprve, když na ni Eve znovu položila svou dlaň.
John otevřel střechu hangáru. ,,Mysli na vzlétnutí.'' pobídl John Eve. Ta zavřela oči a soustředila se. Po pár vteřinách se puddle jumper trochu neohrabaně vznesl. Eve mu nařídila, aby vyletěl ven nad město.
Byl to opravdu nádherný pohled. Eve poprvé viděla město seshora. Tmavě modrá hladina oceánu silně kontrastovala s bleděmodrou oblohou a lesklým šedivým povrchem Atlantidy. Pomyslela na okruh kolem města a jumper ihned začal opisovat osu kolem vysokých stříbrných věží na samém okraji města. Pak se podívala na svého otce. Ten ji chválil očima. Nebylo potřeba cokoliv říkat, Eve jumper ovládala bravůrně. John byl na ni hrdý. Zdědila po něm jeho přirozený um.
Tento let od začátku sledoval ze svého oblíbeného místa -mola- Torren John Emmagan a nimral se dlouhou tyčí, určenou na boj, ve vodě. Eve si ho skrze okno jumperu všimla, ale nechtěla ho rušit a proto opsala s jumperem ještě jednu smyčku kolem města a přistála zpátky v hangáru. Tam už čekala Elizabeth spolu s Teylou, Allison a Zelenkou. Všichni Eve tleskali za povedený let. Eve se nadšeně podívala na svého tátu a pak se rozeběhla obejmout mámu. ,,Celou dobu jsme tě sledovali. Šlo ti to výborně.'' pochválila Elizabeth svou dceru a objímala ji. Pak se podívala na Johna. ,,Co takhle malý výlet? Ta planeta, kde SGA-6 objevila ten stroj se nakonec ukázala ještě v něčem zajímavá.''
,,A ty chceš, aby Pan Úžasný s Herkulesem šli a prozkoumali to, že?'' odvětil jí John. Elizabeth mlčky kývla a v duchu se smála. ,,Vemte s sebou i Ronona.''
,,Jo.'' odpověděl John. Pak šel hledat Ronona. ,,Tarzanéééé...'' a odešel z hangáru.
Tentokrát už to Elizabeth nemohla vydržet a vyprskla smíchy. O pár vteřin později se zase snažila zachovat dospělácký výraz a dělala, jako že se nic nestalo. Upravila prsty Eveiny zacuchané vlasy.
,,Můžu jít taky?'' zeptala se Allison a srovnala si obvaz na pravém předloktí. ,,Beckett říkal, že se máš teď po tom incidentu se strojem držet v klidu.'' odpověděla jí Elizabeth. Allison svěsila ruce podél těla. ,,Takže ne?''
,,Ne.'' zamítla Elizabeth. Allison posmutněla a přimáčkla si náplast, která se jí odlepovala z čela. Všichni měli pravdu. Byla celá potlučená a pořezaná od skla. Teď opravdu nebyla vhodná chvíle se někam vydávat. ,,Dobře, zůstávám.'' usoudila Allison nakonec. Elizabeth pohla očima na souhlas.

ATLANTIDA, SEVERNÍ MOLO
Torren sedící na molu ucítil zvláštní pocit. Pohlédl na horizont před sebou a stál tváří v tvář hrůze. Přímo k němu se blížila wraithská šipka. Začal utíkat.

GALAXIE PEGAS, NEZNÁMÁ SOUSTAVA, PLANETA P5945-8s
Ve stejný okamžik prošel Sheppardův tým bránou.
,,Zajímavá planeta, co?'' zeptal se všech Ronon Dex když si prohlédl vysoké stromy s modrými listy. ,,Pravda.'' kývl John Sheppard. ,,Ale něco mi tu nehraje.'' Pak se podíval na Teylu. Ta se ohlédla na Johna. ,,Já nic necítím.'' odpověděla mu.
Johnovi se ulevilo, že tu Teyla žádné wraithy necítí. Přesto měl z planety nepříjemný pocit. Bránu obepínal jakýsi prales, hluboký a tmavý. Všude byla mlha. Nejvíce ho žralo ale to nepříjemné ticho. Dokonce neslyšel ani žádné ptáky či jiná zvířata.
Nadechl se vlažného vzduchu.

ATLANTIDA, SEVERNÍ MOLO
Mezitím měl na mole Atlantidy Torren co dělat, aby utekl wraithské šipce. Na poslední chvíli zaběhl do jedné z věží a unikl tak unášecímu paprsku. Wraithská šipka zamířila kolmo vzhůru, aby nenabourala. Letěla tak podivně, jakoby pronásledovala Torrena, který byl právě obětí transportéru mířícího do bezpečí. Udýchaný vyběhl v místě nejblíže operačnímu.

PLANETA P5945-8s, MEZITÍM...
Ronon si prohlížel zajímavě tvarovaný kopec poblíž brány. Vydal se směrem k němu. ,,Pojďte se na něco podívat.'' zavolal na ostatní.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, O PĚT MINUT POZDĚJI
Torren vběhl na operační. Eve, točíc se na jednom z křesel, si ho všimla. A spousta dalších lidí taky. Torren se předklonil, aby uklidnil splašeně bijící srdce a mohl se konečně pořádně nadechnout. ,,Šipka...'' řekl sípavě. Elizabeth zvedla hlavu a zpozorněla. ,,Wraithská šipka je tady!'' vykřikl Torren nakonec.
Ve stejný okamžik se za okny ozvalo typické bružení wraithské šipky.

PLANETA P5945-8s
Sheppard s ostatními přiběhl k Rononovi. ,,No páni.'' vyřkl v úžasu Rodney.

LANTEA, VZDUŠNÝ PROSTOR ATLANTIDY
Pilot šipky se transformoval na Atlantidu a šipka skončila v oceánu.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO
,,Najděte ho.'' přikázala ostatním Weirová. Na vnitřních senzorech se ukázalo, že wraith míří směrem k nim.
Byl už večer takže, díkybohu, byla většina Atlanťanů zamknutá ve svých pokojích a spala. Allison se nenápadně vytratila se zasahujícími týmy...

PLANETA P5945-8s
,,Vidíte to, co já?'' zeptal se Rodney. ,,Co myslíš?'' poškádlil ho Sheppard. Rodney se ironicky uchechtl. ,,To byla řečnická otázka.''
Kopec byl velká a zarostlá Antická loď.
Ronon našel vchod. Písknul na ostatní. ,,Uděláme si malou exkurzi, ne?'' a pohodil hlavou směrem do vnitřku lodi.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, CHODBA
Carson Beckett zrovna mířil na ošetřovnu. Nevěděl o šipce.
Na rohu chodby na něj vyskočil wraithský pilot. Carson začal co nejrychleji utíkat tam, odkud přišel. Wraith byl ale rychlejší a odhodil Carsona na stěnu. Carson spadl tak nešikovně, že si zlomil nohu. Wraith zamířil k bezmocnému Carsonovi a napřáhl ruku, aby se na něm mohl nakrmit.
,,Nech ho být!'' zakřičela Allison, která se tu zničehonic objevila a chytila wraitha za předloktí krmící ruky tak, aby wraith nemohl vysát jí ani Becketta. Odtlačila ho k protější stěně.
Už ho dlouho nemohla udržet, držela ho totiž svou zraněnou rukou. Zápěstí se jí klepalo a wraith pomalu získával silovou převahu.

PLANETA P5945-8s, ROZPADLÁ ANTICKÁ LOĎ
,,Vypadá zachovale.'' řekl Sheppard a letmým dotykem spustil jeden z přístrojů na lodi. Prohlédl si obrazovku. ,,Nějaké plány.'' Rodney k němu rychle přiskočil. ,,Vypadá podobně jako Aurora.'' odmlčel si. ,,Je až děsivě podobná té, kterou jsme před deseti lety našli volně plující vesmírem s posádkou ve stázi.''
,,Ty si to ještě pamatuješ?''
,,Jo a celkem mně ta dokonalá podobnost děsí...'' zhluboka se nadechl. ,,Pokud jsou ty plány správné, jsme blízko můstku.'' rychle změnil téma.
Rodney nebyl sám, komu tu něco nehrálo. I Sheppardovi tu bylo něco podezřelého, i když si to nechtěl přiznat.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, CHODBA
Allison už bolest dál nevydržela a pustila wraitha. Ten se po ní hned vrhnul. Dříve, než se stihl začít krmit, zasáhl ho výboj z energetické zbraně. Ve dveřích stála Teyla.

PLANETA P5945-8s, ROZPADLÁ ANTICKÁ LOĎ
Sheppard s týmem dorazil na můstek lodi. Po otevření dveří na ně čekalo neobvyklé překvapení. Uprostřed můstku ležela na zemi v bezvědomí nějaká žena. Sheppard k ní ihned přiběhl a snažil se ji probrat. Vzal si ji do náruče a lehce ji poplácal po tváři. ,,Hola, vstáváme.''
,,Myslíš si, že se na ta tvá magická slova probere?'' opáčil se Rodney. Sheppard se otočil na Rodneyho. ,,Nech si ty svoje chytrý kecy na potom, jo?''
Žena se začala pomalu probouzet.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, CHODBA
,,Doktorka Weirová vzkazuje, že když už jdete někoho zachraňovat, máte si vzít zbraň.'' řekla Teyla a chtěla pokračovat. ,,Nebo nechodit vůbec, já vím.'' skočila jí do řeči Allison. ,,Kdybych ale nešla, tady doktor Beckett už by asi nebyl.'' a usmála se na Carsona, aby ho uklidnila. Ten se také uculil a snažil se nemyslet na tu příšernou bolest ze zlomené nohy, kterou teď nikdo neřešil.

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST, O PŮL HODINY POZDĚJI
,,Příchozí červí díra! Přijímám kód podplukovníka Shepparda!''
Štít Atlantské brány se vypl a skrze ní prošel Sheppard se svým týmem. Ronon nesl v náručí zesláblou a zmatenou ženu. Elizabeth k nim ihned přiskočila. ,,Kdo je to?''
,,Nevíme, ale mluví Anticky.'' odpověděl jí John Sheppard. Elizabeth se podívala na Rodneyho. ,,Mluví zvláštním nářečím, nerozumím jí ani slovo.'' zamával rukama Rodney. ,,Dobrá, vím, kdo nám pomůže. A Johne, pro tebe tu máme připravenou zábavu.'' mrkla na něj Elizabeth a vzala do ruky vysílačku.

ATLANTIDA, JIŽNÍ VĚŽ, VĚZNICE
John s Rodneym a Rononem dorazili do věznice. Stráže je vpustily dovnitř. Johna trochu zamrzelo, že zmíněná zábava je pouze další wraith. Jen tak tam stál uprostřed klece a nehýbal se. Jakmile se John trochu přiblížil k mřížím, wraith zavrčel. ,,Ale, špatná nálada? Někoho mi připomínáš. Jakpak se jmenuješ?'' vyhrkl na wraitha John. Wraith však mlčel. ,,Aha, asi jdu na ten tvůj primitivní mozeček moc rychle, co? Takže, jak se jmenuješ?'' Wraith stále mlčel. Jen Johna upřeně sledoval. ,,Bože, proč jsou všichni wraithi tak nudní?'' Wraith stále nic. ,,Hele, budu ti říkat Rodney, co ty na to?''
,,Hej!'' ozval se rozhořčeně Rodney.

ATLANTIDA, OŠETŘOVNA
Allison přišla na ošetřovnu. Na lůžku ležela žena a úpěnlivě mlčela. O kousek dál Jennifer sádrovala Beckettovi zlomenou nohu. Elizabeth, která tu až do teď pomalu usínala, zvedla hlavu. Pak mávla na Alli, ať jde k ní.
Žena na lůžku otevřela oči a pečlivě si Allison prohlížela. ,,Ubi id coopi?'' řekla nakonec.
,,Lippa penes Atlantis.'' odpověděla jí Allison. Elizabeth se snažila přijít na to, o čem se ty dvě baví. Allison se otočila na Elizabeth. ,,Ptala se, kde je.''
,,Zeptej se jí, kde jsou ostatní Antici.''
,,Ubi ase reliquum praesim?''
,,Alicui sum monos.''
Alli se otočila na Elizabeth a zavrtěla hlavou. ,,Guid enevit?''
,,Caedo dulleum. Porus penes nobis uro mono wraith crucia, cum as prora invasio irabot. Salur me receplent cellua. Ibi nemino immo. Extemplo penes id sum corrua penes planetae.'' vyprávěla Antička. Allison Elizabeth pověděla vše, co se dozvěděla.

ATLANTIDA, JIŽNÍ VĚŽ, VĚZNICE
Takže, co tu děláš, hm?'' zeptal se John wraitha. Ten neodpovídal. ,,Aaa... tichá domácnost, dobře.''
,,Možná se mu jen stýská po mamince.'' poznamenal Ronon. John povytáhl levý koutek úst do úsměvu. ,,Neboooj, my ti seženeme chůvu, dudlíček a plenčičky. Teď buď ale hodný chlapeček a řekni nám... Co tu sakra děláš?!'' vyjednával John. Wraith prudce vyrazil k mřížím a ukázal své ostré zuby, aby Johna zastrašil. ,,Máš sexy úsměv.'' Wraith začal vrčet. John trochu odtáhl hlavu a zamával si rukou před obličejem. ,,Ale mentolka by ti neuškodila.''

ATLANTIDA, MÍSTNOST S BRÁNOU
Skrze bránu právě prošel major Lorne se svým týmem. ,,Na té lodi už nikdo není.'' řekl Lorne Elizabeth, která právě přišla z ošetřovny. Za pár minut se u brány objevil i John s Rodneym. ,,Nějaké nové zprávy?'' zeptala se Elizabeth. ,,Ten wraith by si měl častěji čistit zuby.'' odpověděl jí John. Elizabeth se zamračila, protože nevěděla, co tím John přesně myslel. ,,Tvůj Amorek ti chce říct, že jsme nic nezjistili.'' sarkasticky jí odpověděl Rodney. Elizabeth se rozhlédla a hledala Ronona. ,,Ronon...''
,,Ještě je u wraitha.''
Ozvala se vysílačka. ,,Liz?''
,,Ano Alli?''
,,Nemám čas na vysvětlování. Přijď co nejrychleji na ošetřovnu.''

ATLANTIDA, OŠETŘOVNA, ZA 10 MINUT
Jako první vběhl na ošetřovnu Rodney. Ihned byl odhozen ke zdi.
,,Rodney přišel do místnosti a už ho nemají rádi.'' chechtal se John. Jakmile překročil práh ošetřovny, stalo se mu to samé. Přistál vedle Rodneyho. Ten se na něj koutkem oka podíval. ,,Říkal jsi něco?''
Než stihla Elizabeth utéct, chytla ji neznámá síla a vyzvedla ji do vzduchu. Elizabeth se nemohla ani hnout, ale stihla alespoň očima prošmejdit místnost. Na zemi byli ke zdi přimáčknuti John, Jennifer a Rodney. Na druhé straně ošetřovny byl schovaný Carson a Allison. Zřejmě o nich útočník nevěděl. Konečně se podívala, kdo tohle všechno vlastně způsobil. Uprostřed místnosti stála Anticky mluvící žena. Vypnula si maskování a odhalila svou pravou podobu. Nebyl to Antik, člověk, wraith ani Asuřan. Přímo před Elizabeth stál pravý a ničím nefalšovaný Ori. ,,A-Adrio?'' řekla přidušeně Elizabeth, když osobu poznala.
,,Jak pošetilí lidé. Stačí pár lží a nastražených důkazů a věříte úplně všemu. Opravdu si myslíte, že by v deset tisíc let starém vraku lodi bez žádné funkční stázové komory někdo přežil? Jak velká by mohla být šance, že za celou tu dobu tu loď nikdo nenašel a nezajímal se o ní? Že ji najdou až vaši lidé a přitom tak snadno. Vždyť ani wraithi se ji nesnažili hledat. Nepřijde vám to podezřelé?'' s těmito slovy se Adria podívala na Elizabeth. Ta se na ni jen mlčky dívala a snažila se vymyslet nějaký plán. Adria si ani nevšimla, že z místnosti někdo odešel. Johnovi se povedlo vyprostit se z paralýzy a na jeho místě nyní byl smeták obalený prostěradlem. Také Allison a Carson zmizeli.
Adria pokračovala ve svém řečnění. ,,Můj nový plán zabral. Stačilo jen vymyslet poutavý příběh a postavit dokonalou repliku lodi a celá Atlantis je teď má. Zdejší vládnoucí rasa přijala mou víru bez většího odporu.''
,,Wraithi?''
,,Ano. A jeden z nich je uvězněn zde ve vaší cele.'' Adria si odmlčela a zavřela oči. ,,Teď už není.'' řekla, když oči znovu otevřela.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ, O 2 MINUTY POZDĚJI
John doběhl na operační. Skrze vysílačku dal všem vědět o hrozícím nebezpečí. Samozřejmě vynechal personál na ošetřovně. Atlantida dnes byla poloprázdná, protože si většina Atlanťanů udělala výlet na Zemi a na ty co zůstali čekalo dosti nepříjemné ráno. Naštěstí všichni věděli, co mají v takovýchto situacích přesně dělat. Nikdo se nechoval nijak zvlášť nápadně, aby neupoutal nechtěnou pozornost. Dělali, že o Adrii neví.
Johnovu zprávu obdržela i posádka nově postavené vesmírné lodi na orbitě. Všichni byli v pohotovosti.
John se vydal hledat Carsona a Allison.

ATLANTIDA, VRCHOL JIŽNÍ VĚŽE
Ti dva se mezitím snažili uniknout uprchlému wraithovi. Kola křesla, na kterém seděl Beckett se zlomenou nohou, téměř upadávala po příliš rychlé jízdě a mnoha ostrých zatáčkách. Dlouhá chodba na vrcholu jižní věže byla slepá a končila velkým balkonem. Jedinou únikovou cestu blokoval stále se přibližující wraith. Krmil se nedávno, proto neměl potřebu vysávat. Adria mu dala jiný úkol - zabít všechny Atlanťany a uvolnit tak místo Oriům.
Carson s Alli byli zahnáni až na balkon. John je doběhl a začal do wraitha střílet zrovna, když wraith držel bezmocného Carsona ve vzduchu mimo balkon. Wraith se chtěl nyní vypořádat s Johnem, proto Carsona pustil a ten rychle padal dolů do hloubky komplexu Atlantidy. ,,Carsone,, neee!'' zakřičela Allison a vrhla se dolů za Carsonem.

Carson věděl, že brzy zemře, proto měl zavřené oči a očekával rychlou smrt. Překvapilo ho, když ucítil, jak se ho někdo chytil. Otevřel oči a uviděl Allison. ,,Co to děláš?''
,,Sama nevím.''
,,Ale...'' Carsonova slova přerušil Allisonin prst položený na jeho rty. Allison dala prst dolů. ,,Jiná příležitost už nebude.'' řekla a políbila Carsona. Ve společném objetí padali čím dál větší rychlostí směrem ke tvrdému povrchu Atlantidy.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...


PŘEKLADY ANTICKÝCH VĚT:
,,Ubi id coopi?'' - ,,Kde to jsem?''
,,Lippa penes Atlantis.'' - ,,Jste na Atlantidě.''
,,Ubi ase reliquum praesim?'' - ,,Kde je zbytek posádky?''
,,Alicui sum monos.'' - ,,Přežila jsem jediná.''
,,Guid enevit?'' - ,,Co se stalo?''
,,Caedo dulleum. Porus penes nobis uro mono wraith crucia, cum as prora invasio irabot. Salur me receplent cellua. Ibi nemino immo. Extemplo penes id sum corrua penes planetae.'' - ,,Byla válka. Zrovna na nás pálil jeden wraithský křižník. Do lodi vnikly Iraboti. Zachránila mně přechodová komora. Tam nikdo nehledal. Hned na to se loď zřítila na povrch planety.''

IRABOT = WRAITHSKÝ STROJ Z MINULÉ KAPITOLY


Povídka - Stargate Atlantis: ''Coby, kdyby...'' - 1. díl

12. května 2013 v 9:18 | Shayla


1. díl - Přivítání

GALAXIE PEGAS, PLANETA LANTEA, PRASTARÉ ANTICKÉ MĚSTO ATLANTIDA, 23. BŘEZNA 2021
Na Atlantidě začínal další klidný den. Svěží mořský vzduch profukoval otevřenými okny skrze celé město. Atlanťané si užívali klidu, někteří tu byli již více jak patnáct let. Jen malá skupina lidí byla v pohotovosti. Připravovali se na příchod nové posily. Tou byla astrofyzička Allison Rushová. Rozespalý John Sheppard se zrovna pomalu ploužil k operačnímu, když na chodbě potkal Becketta. ,,Ty jsi se probudil teprve teď?'' zeptal se Beckett a připojil se k Johnovi. ,,Jooo... , máš s tím nějaký problém?'' opáčil se John lehce nevrle. Beckett trochu couvl od namíchnutého Johna. ,,Já ne,'' odmlčel si ,,ale myslím, že Weirové to bude vadit.'' John se zarazil. ,,Proč by jí to mělo vadit?'' Poté se zadíval na Becketta, jakoby na něm hledal něco, co mu pomůže pochopit danou situaci. ,,Ty to nevíš?'' divil se Beckett. ,,Co bych měl vědět?''
,,Taková důležitá věc a tobě jí nikdo neřekl?''
,,He?''
,,Fakt je to divné, měl ti to přece někdo vzkázat.''
,,Co mi měl kdo vzkázat?!'' začal se John rozčilovat. Beckett se pousmál. Rád škádlil Shepparda. ,,Každou chvíli má bránou projít nová členka naší expedice.'' prozradil konečně Beckett. John Sheppard zůstal jen bezmocně civět s pootevřenou pusou. Tohle opravdu nečekal. Beckett mu musel lusknout prsty před obličejem, aby ho vůbec probral. ,,Myslíš to vážně?'' zeptal se Sheppard, když se konečně probral. ,,Smrtelně.'' odpověděl mu Beckett s kamenným výrazem ve tváři. Hned na to se uculil tím svým nezapomenutelným úsměvem a dodal: ,,Jak myslíš, že bude vypadat? Bude mladá? A oči? Bude mít modré oči? Miluju holky, které mají modré oči.''
,,Taky to může být stará a hnusná bába, která tě nebude mít ráda.'' srazil Sheppard Becketta z obláčku dolů na tvrdou zem.
,,Hmpf...'' odfrkl si Beckett.
Mezitím oba dorazili do operačního. V zasedačce už seděli všichni. Teyla, Zelenka, Ronon, Rodney a kolem stolu nervózně přešlapovala Elizabeth Weirová/Sheppardová. ,,No kde sakra jste?'' vyrazila na oba hochy prudkým hlasem. ,,Tak promiň, nikdo mi neřekl, že budeme mít návštěvu.'' odpověděl jí John. Elizabeth se otočila na ostatní. ,,Jak to, že jste to Sheppardovi nikdo neřekl? Kdo to měl vzkázat?'' zeptala se. Všechny ruce ukázaly na Rodneyho vychutnávajícího si svůj sendvič. ,,Rodney?'' Rodney polknul sousto. ,,Promiň Elizabeth, neměl jsem čas, řešil jsem se Zelenkou...'' Přerušil ho zvuk vytáčení hvězdné brány. ,,Tím to neskončilo. Ještě si to s tebou vyřídím.'' pohrozila Rodneymu Elizabeth a při cestě dolů k bráně upravila Johnovi límeček u košile.
,,Žádám všechen personál, aby se dostavil do prostoru brány.'' ozývalo se ze všech reproduktorů po celé Atlantidě. Během krátké chvíle se všichni Atlanťané naskládali do hlavního sálu a vytvořili kolem brány uličku. Zrovna, když se ozvalo zařvání brány jak se otevřela červí díra na Zemi. Skrze bránu prošla mladá plavovlasá žena. Mohlo jí být tak dvacet let. Rozhlédla se kolem a byla úplně unešená krásou antické architektury. Sheppard se naklonil k Rononovi, který stál vedle něho. ,,Všiml sis, jak nad ní Beckett slintá?'' zeptal se. Ronon se naklonil dopředu a podíval se na Becketta. Pak se pousmál. ,,Tak ho nech, třeba je to konečně ta pravá.'' Rodney, který tento rozhovor slyšel, se jen zakřenil. Nevěřil tomu, co Ronon řekl.
K ženě přistoupila Elizabeth. ,,Allison Rushová, '' oslovená žena se začala usmívat, protože po dlouhé době viděla svou dobrou přítelkyni. ,,jménem všech tě vítám zde na Atlantidě. Doufám, že se tu budeš cítit jako doma.'' Po tomto krátkém přivítání následovalo ještě jedno - přátelské objetí od Elizabeth. ,,Ráda tě zase vidím.'' řekla Elizabeth a položila svou ruku Allison na rameno. ,,I já tebe.'' odvětila Allison. Poté si vzala svoje věci a nechala se doprovodit k pokoji, který nyní patřil jen a jen jí. Než se zavřela dveře od pokoje, prohodila Elizabeth ještě jednu rychlou větu: ,,Počítám s tebou při obědě.'' Pak se ozvalo jen docvaknutí zavřených dveří.
Allison se rozhlédla po pokoji a pak se rozvalila na čerstvě ustlané posteli. Byl to pěkný pokoj orientovaný na moře. Celý den sem dopadaly sluneční paprsky. na bílo-béžových stěnách visely nějaké antické obrazy a velká, futuristicky tvarovaná, skříň nabízela spoustu úložného prostoru. Od ní až ke stropu a po celém stropě byly nakresleny různé antické symboly. Allison chvíli luštila, co by tam mohlo být napsáno. Za pár minut na to přišla. Stálo tam: ''Jen člověk s čistou duší a pravdou v srdci dosáhne povznesení.'' Alli se na chvíli zastesklo po domově. Vytáhla z vrchní krabice dvě zarámované fotky. Jedna byla s její malou a rozpustilou fenkou border kolie Brownie a druhá byla s ní spolu s jejím bratrem Nicholasem, kterého už dlouho neviděla. Obě fotky si vystavila na nočním stolku vedle postele. Pomalu si začala vybalovat.

Když skončila, byl akorát čas oběda. Převlékla se proto do čistého oblečení a vydala se hledat jídelnu.
Po dlouhém hledání a zmateném pobíhání po celé Atlantidě Allison usoudila, že tu prostě žádnou jídelnu nevedou. Vydala se proto prázdnou chodbou zpátky do svého pokoje. Po pár metrech ji zastavil zvuk kroků. Otočila se a za ní stála zelenooká holčina s tmavými vlnitými vlasy. Allison někoho připomínala, ale nedokázala určit koho.
,,Allison Rushová?'' zeptala se holčička a Allison kývla. ,,Čeká se jen na vás. Pojďte za mnou.'' Děvčátko se otočilo na patě a kvapným krokem si to namířilo napříč chodbou. Allison už věděla koho jí tak připomíná, ale tuhle myšlenku ihned vypustila z hlavy, protože je to přece blbost. Na konci chodby se děvče otočilo zpátky na Allison. ,,Tak honem.'' řeklo a mávlo na ní rukou, ať pohne. Allison se vydala za ní. Děvče ji zavedlo do jakéhosi výtahu. Dveře se zavřely a děvče ťuklo prstem na dotykovou obrazovku umístěnou na zdi. Jakmile se dveře znovu otevřely, stály obě dvě úplně někde jinde. ''...No jasně, transportér! Proč mě to nenapadlo?...'' problesklo Allison hlavou a doběhla odcházející holčičku. Zastavila se u velkých dveří. Ty se automaticky otevřely a odhalily velkou zaplněnou jídelnu. Alli byla zavedena ke stolu, kde obědvaly jí známé tváře. Elizabeth položila příbory a otočila se na ní. ,,Trochu jsi zabloudila, že jo?'' usmívala se Elizabeth. Allison se podrbala na hlavě. ,,Tak trochu.''
,,To nevadí, jsi tu přeci poprvé. Pojď, sedni si, jídlo ti za chvíli přinesou.'' řekla Elizabeth a ukázala otevřenou dlaní na volné místo vedle ní. Když se Allison usadila, Elizabeth se otočila na vedle ní stojící holčičku. ,,Už si můžeš jít sednout, Eve.''
,,Ano mami.'' odpověděla holčička a šla si sednout k ostatním dětem.
,,Mami?'' Allison se zmateně podívala na svou kamarádku Elizabeth, u které si myslela, že o ní ví všechno. Ronon se nemohl udržet a málem smíchy vyprsknul pití, které zrovna pil. Výraz Allison byl opravdu nezapomenutelný.
Elizabeth jen vesele dodala: ,,Asi jsem ti do svých dopisů nenapsala vše, no.'' a strčila si do pusy kus kuřete.

ATLANTIDA, VÝCHODNÍ VĚŽ, PO OBĚDĚ
,,Má modré oči! Viděl jsem jí do tváře, má modré oči!'' svěřoval se po obědě Johnovi Beckett zaslepený láskou. John povytáhl obočí. ,,Ty jsi asi hodně dlouho neměl holku, co?'' zeptal se. Beckett se na něj podíval vražedným pohledem. ,,Říká ten, který sbalil Weirovou.''
,,Nezáviď.'' S tímhle slovem nechal John stát Becketta se slzičkou u oka. Tohle bolelo. Usmrkl si. ,,Ještě se uvidí.''
Všichni na Atlantidě už někoho měli. Jen on byl sám... a Zelenka. Kolem Becketta proběhla partička asi deseti dětí. ,,Ahoj strýčku Carsone!'' pozdravily ho sborovým hlasem a zase běžely dál. Málem se srazily s přicházejícím McKayem. Přišel k Beckettovi. ,,Co je Carsone? Vypadáš, jako kdyby tě někdo hodil do kaktusů.'' zeptal se. Carson se na něj podíval smutným pohledem. ,,Rodney, bylo mi krutě ublíženo.'' McKay se zamyslel. ,,Sheppard?'' Beckett jen beze slov kývnul. ,,Ale no ták, copak si od něj necháš takhle ubližovat?'' Rodney nevěděl, že předtím to byl právě Carson, kdo si dobíral Shepparda. ,,Navíc, teď se ti tu vyskytla nová šance, tak ji využij, ne?''
,,Máš pravdu, Rodney.'' odpověděl Beckett. Nemohl uvěřit tomu, že tuhle větu opravdu řekl.
,,Tak vidíš! Přines jí nějakou kytku a je to!''
Beckett se zhluboka nadechl a zamířil do botanické laboratoře. Šel pro jeden sazenáček a vrátil se s vozíkem plným dalších rostlin, které mu nastrkali místní vědci. Prý, že se musí přesunout někam jinam. Ale kam? To už neřekli.
Carson znova prošel kolem Rodneyho. Mávl na něj a šel dál. ,,Stejně tomu nevěřím.'' řekl si pro sebe Rodney a šel se věnovat svým povinnostem.
Beckettovi se přibližně po půl hodině podařilo najít Allison. Seděla sama v jedné zapadlé laboratoři a něco si psala. Beckett vešel dovnitř. Allison zvedla hlavu a podívala se na něj.,,Ehm... ahoj.'' vysoukal ze sebe Carson. ,,Já jsem Carson Beckett, jsem lékař a...'' Carson poslepu zašátral na vozíku a popadl první květináč, který mu přišel pod ruku. ,,Přinesl jsem ti květinu, aby jsi měla pokoj trochu veselejší.'' a podal jí ho. Allison se podívala na obsah květináče. ,,Mrkev?''
Beckett se zhrozil. Podíval se na květináč, pak na Allison a pak květináč s mrkví rychle prohodil za ten správný se sazenáčkem. Usmíval se, jakoby se nic nestalo. Allison si od něj malou rostlinku ochotně vzala. ,,Díky.'' odmlčela se. ,,Mé jméno už asi znáš, že?''
,,Jistě, že vím. Jsi Allison Pushová.'' odpověděl Carson.
,,Rushová.'' opravila ho Allison.
,,Rushová.'' opravil se Beckett.
Najednou se ozvala vysílačka, kterou měla Allison v kapse. ,,Alli, SGA-6 se právě vrátili z mise. Přinesli něco, co by tě mohlo zajímat.'' Byla to Elizabeth. Allison se zajiskřilo v jejích nebesky modrých očích. Ihned vyrazila k bráně. A Beckett za ní.

ATLANTIDA, JIŽNÍ VĚŽ, VÝZKUMNÁ LABORATOŘ, O HODINU POZDĚJI
Allison velice podrobně zkoumala věc nalezenou členy týmu SGA-6. Byla nadšená z každé mimozemské technologie, která se jí dostala pod ruku. Beckett, stojíc vedle ní, zkoumal jakýsi kus živé tkáně zevnitř stroje, který zkoumala Alli. Do místnosti přišla Elizabeth s Teylou. ,,Tak co?'' zeptala se Elizabeth. Allison se zvedla od přístroje. ,,Vypadá to jako nějaká loď.'' Beckett odkašláním upozornil na svůj objev. ,,Jo a vevnitř je něco živého.'' dodala Allison.
,,Živého?'' zeptala se Teyla.
,,No však víš, živá, to je třeba rostlina nebo zvířátka.'' ozval se Rodney, který opodál zase podle různých simulací hádal, k čemu ta věc mohla sloužit. Teyla se otočila na Rodneyho. ,,Já vím, co to je, Rodney.''
,,Mohl by to být nějaký biomechanický živočich.'' vložila se do rozhovoru Allison. ,,Ale k čemu sloužil, to už určit nedokážu.''
Rodney protočil oči.
,,Máš co říct, Rodney?'' zeptala se Elizabeth. ,,Celkem jo, asi jsem zjistil, k čemu tam věc sloužila.'' odpověděl s hrůzou Rodney. ,,Doktorko Rushová, otočte, prosím, tu věc na záda. Ale..., velmi opatrně.'' Allison tedy otočila přístroj zády dolů. Zespodku stroje byly jakási kusadla. Rodney přišel blíže. ,,Co vám to připomíná?'' zeptal se ostatních. Všichni v místnosti se naklonili blíže k přístroji. ,,Ne...'' zhrozila se Elizabeth. ,,Tohle určitě nemůže být jen náhoda.'' zhrozil se také Beckett, když si pořádně prohlédl zařízení. Kusadla na něm totiž až moc připomínala krmící ruku wraithů. ,,Podle simulace také dokáže létat z planety na planetu a sklízet za wraithy. Nastřádanou potravu jim pak předá.'' prolomil chvilkové ticho Rodney. Všichni se zhrozili ještě víc.
,,Zničte to. Hned!'' nařídila Elizabeth.
,,Ale Lizabeth, nemůžeme to zničit. Mohli bysme se z toho dozvědět spoustu informací o wraithech...''
,,Až tě to bude chtít vycucnout, jistě budeš tvrdit něco jiného.'' skočil mu do řeči Beckett.
Když v tom se stroj aktivoval. Všichni se otočili tím směrem a spatřili Allison, jak stojí u probouzejícího se stroje. ,,Přísahám, nic jsem nemačkala! Jen jsem zkoumala strukturu krunýře.'' hájila se Allison.
,,Takže jste se toho dotkla.'' položila dotaz Teyla.
,,Dotkla, ale ničeho důležitého.''
Stroj naštěstí jen visel pár centimetrů nad stolem a čekal na wraithské příkazy.
,,Ale při přesunu se toho stroje dotýkala spousta lidí. Nikdo ho neaktivoval.'' zamyslela se Teyla. ,,Možná ten stroj reaguje jen na antický gen. Pokud vím, nikdo z SGA-6 ho nemá.'' řekla Elizabeth a pak se, sama překvapená, podívala na překvapenou Allison. ,,Ale toho stroje jsem se dotýkal i já a antický gen mám.'' namítl Beckett.
Elizabeth se zhluboka nadechla a pak vydechla. ,,Dejte k tomu stroji stráže. Uděláme tady Allison testy.''

Plynuly hodiny a stroj stále nic nedělal. Dokonce ani nevysílal žádné signály. Beckett seděl na ošetřovně a čekal na výsledky rozboru Allisoniny krve.
Konečně se ozvalo oné očekávané pípnutí. Beckett si ihned začal rozbory prohlížet a nemohl uvěřit vlastním očím. Vzal do ruky svou vysílačku. ,,Doktorko Weirová?'' začal do ní mluvit.
,,Ano Carsone?'' ozvalo se z vysílačky.
,,Mohla byste se, prosím, jít na něco podívat?''

ATLANTIDA, ŘÍDÍCÍ VĚŽ, OŠETŘOVNA
Weirová kvapně vběhla na oddělení. ,,Není to jen špatný vtip, že ne?'' zeptala se pro jistotu.
,,Není.'' Beckett si odmlčel. ,,Nejen, že má silný antický gen, ale její buňky reagují na jakýkoliv virus tím, že ho zničí.''
,,I na wraithský?'' zeptala se Elizabeth. Beckett zavrtěl hlavou. ,,Má ale velmi zajímavou mutaci. Podle antické databáze byli Antikové přirozeně odolní vůči jakýmkoliv nemocem a virům. Proto jejich rasa vydržela tak dlouho. Oslabil je až mor a vyhladili wraithi.''
,,Takže Allison je odolná prakticky proti všem nemocem, ale vysátí wraithem ji zabije. Je to tak?'' Tentokrát se Elizabeth dočkala souhlasu. Po té nemoci z PX74-M825 museli Asgardi nějak posílit Allisoninu obranyschopnost. ,,Měli bysme jí to říct.'' dodala.
,,Co byste mi měli říct?'' zeptala se Allison, která se tiše jako duch objevila ve dveřích. ,,Vlastníš celkem silný antický gen.'' odpověděla jí Elizabeth. Nechtěla mluvit o té mutaci. Věděla, že Allison je citlivá a tím, že by jí to řekla, by si Allison pomyslela, že je nějaký mutant a uzavřela by se do sebe. Tohle už se jednou stalo. ,,Antický gen? To je to co má generál O'Neill?'' zeptala se Allison. Byla klidná. Věděla, že to není nic hrozného.
Elizabeth kývla. Hned na to se po chodbě mihlo něco šedého a asi metr a půl dlouhého. Allison vykoukla na chodbu spolu s Beckettem a Weirovou. ,,Myslím, že se to podplukovníku Sheppardovi trochu vymklo z rukou.'' Ta věc byl totiž ten wraithský stroj. ,,Sheppardovi?'' zeptal se Beckett. ,,Podařilo se mu donutit tu věc k pohybu. To jsem vám přišla vzkázat.'' odpověděla mu Alli. ,,Zřejmě to reaguje jen na určitou sílu antického genu. Možná proto to nereagovalo na vás doktore Beckette.'' přemýšlela nahlas Elizabeth a při poslední části věty se otočila na Carsona Becketta. Ke skupince přiběhl McKay s tabletem v ruce. ,,Objevil jsem tu věc v databázi...'' zadýchal se, nemohl popadnout dech ,,...byla vyrobena wraithy na zabíjení Antiků. Proto nereagovala na obyčejné lidi.'' Elizabeth se podívala na skupinku vědců snažících se polapit zmatený wraitský stroj, který nevěděl, co má dělat. Jestli má vysávat Antiky, nebo předávat wraithům získané živiny.
Stroj znovu proletěl kolem nich s Sheppardem v patách. Namířil si to přímo skrze Beckettovu laboratoř. Sheppard skočil, aby stroj chytil, ale ten byl rychlejší a Sheppard skončil rozpláclý na zemi u nohou Elizabeth. Podíval se směrem nahoru. ,,Ehm...ahoj!'' pozdravil upřeně na něj zírající Elizabeth. Rychle se zvedl a oklepal ze sebe prach. ,,Rodney trval na tom, abych se toho dotknul i já. Prý jestli to něco udělá.''
Odněkud z města se ozvalo zarachtání vozíku a rozbíjení skla. Sheppard by si teď přál, aby byl co nejmenší. Elizabeth na něj hodila naštvaný pohled. A na McKaye taky. ,,Jsme mrtví.'' prohodil tiše Mckay. Další zvuk rozbíjejících se věcí. ,,To teda jste.'' souhlasila Elizabeth. Ke skupině přiběhl zmatený Zelenka. ,,Co se to tu, doprkýnka, děje?'' zeptal se spěšně. ,,To je na dlouho.'' ozval se Beckett. Znovu bylo slyšet hučení stroje. Když byl už blízko nich, Allison se zhluboka nadechla a...

...skočila na něj. Bylo to jako jízda na šíleném pouťovém kolotoči. Stroj sebou házel ze strany na stranu a snažil se ze sebe shodit nezvaného návštěvníka. Allison řvala hrůzou, pak získala na stroji stabilitu a jízdu si celkem užívala. Zkusila stroj naklonit doleva. Ten se sice chvíli vzpíral, ale nakonec na rozcestí chodeb místo doprava zahnul doleva. Alli se snažila stroj odklánět od všech důležitých laboratoří a přístrojů. Několikrát objela okruh kolem části města, kde stála Weirová spolu s ostatními. Snažila se něco vzkázat Sheppardovi. ,,Jumper...'' a byla pryč. O dvě minuty později znovu proletěla kolem. ,,...sestřelit...'' a znova ,,...stroj...'' Otočila se u brány, aby zkrátila cestu k laboratoři. ,,...mě ne!'' zařvala nakonec a stroj s ní proletěl ven oknem. Skrčila se, aby se vyhnula zranění od střepů. Musela tak zůstat i nadále, protože kdyby se narovnala, silný vítr by ji sfouknul dolů do vody. Stroj se co nejrychleji vzdaloval od Atlantidy a stoupal výš a výš. Snažil se dostat do stratosféry a pak rychle do vesmíru k nejbližšímu mateřskému úlu.
Nedlouho na to se jim na záda pověsil Sheppard v puddle jumperu. Další jumper byl pod nimi, připraven chytit Allison, až bude padat. Allison se snažila stroj držet v rovině. Sheppard se s nimi srovnal a vypálil po stroji jednu Střelu. Stroj dostal přímý zásah. Pohon vypnul. Stroj chvíli jen tak visel ve vzduchu. ,,No bezva...'' poznamenala Allison a hned na to začal stroj prudce klesat dolů. Allison sledovala, jak se k ní čím dál tím víc přibližuje lesklá hladina oceánu. Druhý jumper rychle srovnal rychlost s padajícím strojem a zařadil se pod něj. Teď padal střemhlav i on. Otevřely se vrata jumperu. ,,Doktorko Rushová, skočte!'' zakřičel Ronon a musel se hodně snažit, aby ho bylo v hlasitém hučení větru slyšet. Byl připraven Allison chytit. Alli se koukla dolů do jumperu. Skočit do něj ze spirálovitě padajícího stroje bylo velmi riskantní.
,,McKayi, zavřete přepážku!'' zavolal Ronon na Rodneyho pilotujícího puddle jumper. McKay zavřel dveře oddělující kokpit jumperu od jeho zadní části.
Byli těsně nad hladinou, když se Allison konečně rozhodla skočit. Ronon natáhl ruku. Alli mu spadla přímo do náruče. Dveře se zavřely a jumper se srovnal s hladinou. Wraithský stroj spadl do moře a Sheppard v prvním jumperu ho definitivně zničil. Oba puddle jumpery zamířily zpět na Atlantidu.

ATLANTIDA, HANGÁR PUDDLE JUMPERŮ
Allison vylezla ze zaparkovaného puddle jumperu. Byla rozcuchaná od větru a točila se jí hlava ze zběsilé jízdy na stroji. ,,Už víckrát ne...'' vydechla a pak se začala smát, aby dala ostatním najevo, že je v pořádku. Lehce sípala z vyschlého hrdla, proto ochotně popadla a napila se z nabízené čutory. Hned jí bylo lépe. Upravila si vlasy a trochu motavým krokem zamířila oznámit na operační, že už hrozba pominula. Ostatní to také uznali za vhodné a šli za ní.

ATLANTIDA, OPERAČNÍ STŘEDISKO, O MINUTU POZDĚJI
Když si Elizabeth všimla přicházejících, byla ráda, že nikdo není zraněný. Kromě pár škrábanců od skla, které měla Allison hlavně na obou předloktí a trochu i na obličeji.
,,Hádám správně, že už nám nic nehrozí?'' zeptala se Elizabeth. ,,Snad ne. Ten stroj je kompletně na cucky.'' odpověděl jí Sheppard.
,,Výborně.''

Na Atlantidě zase zavládl klid. Svěží vítr od moře zase větral všechny zadýchané prostory a nikdo z Atlanťanů netušil, že wraithský stroj před svým zničením vyslal nouzový signál.
 
 

Reklama
Reklama